Bělehrad - Srbský diplomat Nebojša Vujović tvrdí, že Srbsko fakticky připravil o Kosovo exprezident Slobodan Milošević při jednáních v roce 1995 v americkém Daytonu. Takzvaná daytonská dohoda, která ukončila krvavou válku v bývalé Jugoslávii, byla podepsána 14. prosince 1995 v Paříži. Málo se toho ale ví o průběhu jednání, která probíhala za zavřenými dveřmi.
Vujović byl v 90. letech šéfem mise srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky (JSR) ve Washingtonu a z tohoto titulu byl i v 11členné srbské delegaci.
Leccos z toho, co se během 21 dní odehrávalo za branami letecké základy v americkém Ohiu, odhaluje Vujović podle serveru deníku Kurir ve své knize Poslední let z Daytonu - rozhovory za zavřenými dveřmi. Faktografické líčení "dramatu vyjednávání" se zmiňuje i o okrajovém tématu Kosova, o němž se v Bělehradě už během ozbrojených konfliktů v Chorvatsku a Bosně hovořilo, že bude poslední fází války provázející rozpad Jugoslávie. Což se také koncem 90. let stalo.
Podle Vujoviče americké vedení během jednání přišlo s myšlenkou vyřešit v Daytonu i problém Kosova. Přes Vujoviče Američané poslali Miloševičovi návrh dohody, který počítal se širokou autonomií Albánců, s vytvořením jejich institucí, které předtím v rámci tehdejšího systému opustili, a s omezením centralizovaného vlivu Bělehradu. Toto řešení ale zároveň předpokládalo setrvání Kosova v rámci Srbska. Milošević to však odmítl.
"Milošević si dokument přečetl a rozčíleně vstal. Potom listy zmačkal a hodil mi je na hlavu," popisuje Vujović v knize situaci poté, co prezidentovi návrh přinesl. "To se mnou jako vyjebávají? Kdo si myslí, že jsem? Jaké Kosovo, to je vnitřní věc Srbska. Nepřipadá v úvahu. Řekni těm svým washingtonským přátelům, že nepřipadá v úvahu, aby se mnou vyjebávali. Protože jestli budou vyjebávat, dostanou pořádnou vyjebávačku," cituje diplomat doslova krajně rozlícenou reakci Miloševiče.
Vujović zmačkaný návrh dohody následně vrátil americkému prostředníkovi, který mu nato řekl: "V pořádku, budu informovat naši delegaci... jen si myslím, že toto je možná promeškaná poslední šance, jak situaci vyřešit vyváženým, obecně přijatelným způsobem, a že problémy teprve přijdou."
"Bohužel měl pravdu. Propásli jsme velkou šanci. Tehdy se mohlo dosáhnout řešení pro Kosovo, které skutečně bylo podle vzorce 'víc autonomie a méně nezávislosti'", konstatuje Vujović. V této souvislosti také vzpomíná na svůj poslední rozhovor s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem v říjnu 1998, kterého se tehdy zeptal, co teď Srbsko čeká. "Propásli jste velkou příležitost v Daytonu. Teď na vás udeří," odpověděl.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, kdy bylo Kosovo od válečném konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou.
Související
Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina
Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu
Srbsko , Slobodan Miloševič , Válka v Jugoslávii , USA (Spojené státy americké) , diplomacie , kosovo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 8 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý