Většině úmrtí způsobených ničivými záplavami v Libyi se dalo zabránit, pokud by tamní systémy včasného varování a krizového řízení fungovaly správně. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO). Počet obětí povodní vzrostl na 11 300, tisíce lidí se ale stále pohřešují a podle úřadů mohlo přijít o život až 20 tisíc lidí.
S lépe fungující koordinací "mohly (úřady) vydat výstrahy a orgány krizového řízení by byly schopny provést evakuaci lidí," uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas novinářům v Ženevě. Pokud by došlo ke zmíněné evakuaci, počet obětí by byl podle něj mnohem nižší.
Chybějící předpovědi počasí, šíření informací a systém včasného varování podle Taalase značně přispěly k rozsahu katastrofy. V důsledku léta trvajícího konfliktu a krize v této severoafrické zemi byla podle něj státní meteorologická pozorovací síť "velmi poničena".
V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.
Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.
Bouře Daniel zasáhla východní část Libye v neděli. V jejím důsledku se protrhly dvě přehrady a zničily čtvrtinu města Darná. Podle starosty tohoto města mohlo přijít o život až 18 000 až 20 000 lidí. Libyjská pobočka Červeného půlměsíce zatím informovala o 11 300 mrtvých. Dalších 10 000 lidí je podle ní stále pohřešováno, uvedl server France24.
Podle OSN jsou na místě povodní obrovské škody a humanitární pracovníci se na většinu míst nedokážou dostat. Pomoc v hodnotě přibližně půl milionu eur oznámila ve středu i Evropská unie. Země jako Německo, Rumunsko a Finsko nabídly stany, lůžka, deky, generátory, potraviny, nemocniční stany a vodní cisterny.
OSN začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.
OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou.
Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.
Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.
"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu.
Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety.
Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.
Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
Kolik je v Libyi vlastně mrtvých? Vychází najevo, že to nikdo neví
Chcete pomoct lidem postiženým katastrofou? Posílejte raději peníze než dary, tvrdí server a vysvětluje proč
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 7 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.
Zdroj: Libor Novák