Nová Erdoganova podmínka švédského členství v NATO: Turecko na cestě do EU

Ankara přišla s novou podmínkou pro schválení švédské žádosti o členství v Severoatlantické alianci. Teď už tureckému prezidentovi nejde pouze o přístup Stockholmu ke kurdským skupinám, které Ankara považuje za teroristické organizace, nýbrž ve hře je vstup samotného Turecka do EU. 

„Nejprve vydláždíme cestu Turecku do Evropské unie a pak vydláždíme cestu Švédsku, stejně jako jsme vydláždili cestu Finsku,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při pondělním projevu na istanbulském Atatürkově letišti před odletem na zítřejší summit NATO v litevském Vilniusu, píše Politico

Summit chce využít k tomu, aby „zopakoval výzvu spojencům, kteří na Turecko uvalují sankce a omezení, aby se od této chyby rychle odvrátili. „Věříme, že co nejrychlejší ukončení války spravedlivým a trvalým mírem ještě více usnadní proces členství Ukrajiny v NATO,“ dodal turecký lídr. 

V neděli Erdogan při rozhovoru se svým americkým protějškem Joem Bidenem zdůrazňoval, že členské státy EU mají vyslat „jasný a silný signál na podporu vstupu Ankary do sedmadvacetičlenného bloku“. 

Turecko je v rámci přístupových jednání k Evropské unii zhruba ve stejné fázi jako Ukrajina či Moldavsko. Kandidátský status získalo v roce 1999, od té doby se ale pokrok zastavil. „Ankara v posledních letech otálela s klíčovými reformami soudnictví a pravomocí prezidentského úřadu,“ zní z Bruselu podle Politico. 

EuroZprávy.cz psaly o vyhasínání nadějí pro vstup Švédska do NATO ještě před vilniuským summitem už před několika týdny. Vedle Turecka vstup totiž neratifikovalo také Maďarsko, kde by se hlasování o švédském členství v Severoatlantické alianci mohlo uskutečnit až na podzim. 

Švédsko ale údajně splnilo požadavky, kterými Turecko podmínilo přijetí jeho členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden na oplátku chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se zbavily dlouhodobé politické neutrality. Nabídky na členství musí být schváleny všemi členy NATO. Švédsko tak nadále, na rozdíl od Finska, čeká na přijetí do Severoatlantické aliance. 

Šéf americké diplomacie Antony Blinken už v květnu řekl, že vstup severské země do aliance může být dokončen v následujících týdnech. „Nemám pochyb, že se to může a musí stát,“ prohlásil podle CNN na tiskové konferenci se švédským premiérem. K začátku července se tak nicméně nestalo.

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Netanjahu dosáhl takové rovně genocidy, že by mu ji záviděl i Hitler

Dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opět ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V reakci na izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy Erdogan prohlásil, že pokud jde o genocidu, dosáhl izraelský premiér takové úrovně, že by mu ji záviděl i nacistický diktátor Adolf Hitler. Informovala o tom turecká agentura Anadolu.

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko EU (Evropská unie) NATO Švédsko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy