Švédské naděje na vstup do NATO před letním summitem vyhasínají

Podle informací maďarského webu hvg.hu se tamní parlament nechystá hlasovat o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance před prázdninami. Vyplývá to z programu nadcházející schůze parlamentu.
 
 

Hlasování o švédském členství v Severoatlantické alianci by se tak mohlo uskutečnit až na podzim. Švédsko se tak zřejmě nestane členem aliance před červencovým summitem ve Vilniusu.

Kromě Maďarska je pro švédskou žádost o vstup do vojenského bloku také nezbytný souhlas Turecka. Švédsko ale údajně splnilo požadavky, které Turecko podmínilo přijetím členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan měl v neděli telefonický rozhovor s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Oba podle serveru Ukrajinska pravda diskutovali o vstupu Švédska do NATO.

Turecký prezident uvedl, že Ankara má i nadále konstruktivní postoj ke švédskému členství, ale "změny v legislativě, zatímco příznivci PKK/PYD/YPG volně organizují akce v této zemi, jsou bezvýznamné".

Erdogan také řekl, že "nespravedlnost, které Ankara čelila v souvislosti s dodávkami stíhaček F-35, stejně jako pokusy spojit Turecké požadavky na F-16 se švédským členstvím v NATO, primárně poškozují samotnou alianci a její bezpečnost, nikoliv Turecko".

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už po minulém rozhovoru s tureckým prezidentem uvedl, že "Švédsko podniklo významné konkrétní kroky k uspokojení obav Turecka" ohledně svého vstupu do NATO. Ačkoliv on sám nevidí další překážky, Turecko chce ještě jednat.

Oba vůdci diskutovali o švédské žádosti o členství v NATO. Stoltenberg podle webu NATO poznamenal, že Stockholm podnikl významné, konkrétní kroky, aby rozptýlil obavy Turecka, včetně změny švédské ústavy, ukončení zbrojního embarga a posílení spolupráce v boji proti terorismu.

Dodal, že v posledních několika týdnech vstoupila v platnost důležitá nová protiteroristická legislativa a že Švédsko splnilo své závazky. Vnímá sice demonstrace proti Turecku i NATO, které se v zemi odehrávají, podle něj by ale organizátorům nemělo být dovoleno uspět ve svých pokusech zablokovat spolupráci v boji proti terorismu a zabránit Švédsku ve vstupu do Aliance.

"Členství učiní Švédsko bezpečnějším, ale také NATO a Turecko silnějšími," řekl Stoltenberg. "Těším se, že co nejdříve dokončíme přijetí Švédska," dodal podle serveru Politico. S odkazem na příští summit NATO v litevském hlavním městě Vilniusu ve dnech 11. a 12. července Stoltenberg zopakoval, že je "nejvyšší čas", aby k přijetí Švédska došlo. 

Billström už dříve řekl, že jeho země splnila všechny podmínky pro vstup do NATO a vyzval Turecko a Maďarsko, aby zemi umožnily připojit se k alianci. Agentura AFP to uvedla na Twitteru.

Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden podle Reuters naopak chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se zbavily dlouhodobé politické neutrality. Nabídky na členství musí být schváleny všemi členy NATO. Turecko a Maďarsko tak v případě Švédska ale ještě neučinily. 

Švédsko tak nadále, na rozdíl od Finska, čeká na přijetí do Severoatlantické aliance. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena bude dokončen vstup severské země do organizace během následujících týdnů. 

Blinken řekl, že vstup severské země do aliance může být dokončen v následujících týdnech. "Nemám pochyb, že se to může a musí stát," prohlásil podle CNN na tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. 

Související

Více souvisejících

Švédsko NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 34 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy