Švédské naděje na vstup do NATO před letním summitem vyhasínají

Podle informací maďarského webu hvg.hu se tamní parlament nechystá hlasovat o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance před prázdninami. Vyplývá to z programu nadcházející schůze parlamentu.
 
 

Hlasování o švédském členství v Severoatlantické alianci by se tak mohlo uskutečnit až na podzim. Švédsko se tak zřejmě nestane členem aliance před červencovým summitem ve Vilniusu.

Kromě Maďarska je pro švédskou žádost o vstup do vojenského bloku také nezbytný souhlas Turecka. Švédsko ale údajně splnilo požadavky, které Turecko podmínilo přijetím členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan měl v neděli telefonický rozhovor s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Oba podle serveru Ukrajinska pravda diskutovali o vstupu Švédska do NATO.

Turecký prezident uvedl, že Ankara má i nadále konstruktivní postoj ke švédskému členství, ale "změny v legislativě, zatímco příznivci PKK/PYD/YPG volně organizují akce v této zemi, jsou bezvýznamné".

Erdogan také řekl, že "nespravedlnost, které Ankara čelila v souvislosti s dodávkami stíhaček F-35, stejně jako pokusy spojit Turecké požadavky na F-16 se švédským členstvím v NATO, primárně poškozují samotnou alianci a její bezpečnost, nikoliv Turecko".

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už po minulém rozhovoru s tureckým prezidentem uvedl, že "Švédsko podniklo významné konkrétní kroky k uspokojení obav Turecka" ohledně svého vstupu do NATO. Ačkoliv on sám nevidí další překážky, Turecko chce ještě jednat.

Oba vůdci diskutovali o švédské žádosti o členství v NATO. Stoltenberg podle webu NATO poznamenal, že Stockholm podnikl významné, konkrétní kroky, aby rozptýlil obavy Turecka, včetně změny švédské ústavy, ukončení zbrojního embarga a posílení spolupráce v boji proti terorismu.

Dodal, že v posledních několika týdnech vstoupila v platnost důležitá nová protiteroristická legislativa a že Švédsko splnilo své závazky. Vnímá sice demonstrace proti Turecku i NATO, které se v zemi odehrávají, podle něj by ale organizátorům nemělo být dovoleno uspět ve svých pokusech zablokovat spolupráci v boji proti terorismu a zabránit Švédsku ve vstupu do Aliance.

"Členství učiní Švédsko bezpečnějším, ale také NATO a Turecko silnějšími," řekl Stoltenberg. "Těším se, že co nejdříve dokončíme přijetí Švédska," dodal podle serveru Politico. S odkazem na příští summit NATO v litevském hlavním městě Vilniusu ve dnech 11. a 12. července Stoltenberg zopakoval, že je "nejvyšší čas", aby k přijetí Švédska došlo. 

Billström už dříve řekl, že jeho země splnila všechny podmínky pro vstup do NATO a vyzval Turecko a Maďarsko, aby zemi umožnily připojit se k alianci. Agentura AFP to uvedla na Twitteru.

Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden podle Reuters naopak chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se zbavily dlouhodobé politické neutrality. Nabídky na členství musí být schváleny všemi členy NATO. Turecko a Maďarsko tak v případě Švédska ale ještě neučinily. 

Švédsko tak nadále, na rozdíl od Finska, čeká na přijetí do Severoatlantické aliance. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena bude dokončen vstup severské země do organizace během následujících týdnů. 

Blinken řekl, že vstup severské země do aliance může být dokončen v následujících týdnech. "Nemám pochyb, že se to může a musí stát," prohlásil podle CNN na tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. 

Související

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

Více souvisejících

Švédsko NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy