Švédské naděje na vstup do NATO před letním summitem vyhasínají

Podle informací maďarského webu hvg.hu se tamní parlament nechystá hlasovat o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance před prázdninami. Vyplývá to z programu nadcházející schůze parlamentu.
 
 

Hlasování o švédském členství v Severoatlantické alianci by se tak mohlo uskutečnit až na podzim. Švédsko se tak zřejmě nestane členem aliance před červencovým summitem ve Vilniusu.

Kromě Maďarska je pro švédskou žádost o vstup do vojenského bloku také nezbytný souhlas Turecka. Švédsko ale údajně splnilo požadavky, které Turecko podmínilo přijetím členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan měl v neděli telefonický rozhovor s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Oba podle serveru Ukrajinska pravda diskutovali o vstupu Švédska do NATO.

Turecký prezident uvedl, že Ankara má i nadále konstruktivní postoj ke švédskému členství, ale "změny v legislativě, zatímco příznivci PKK/PYD/YPG volně organizují akce v této zemi, jsou bezvýznamné".

Erdogan také řekl, že "nespravedlnost, které Ankara čelila v souvislosti s dodávkami stíhaček F-35, stejně jako pokusy spojit Turecké požadavky na F-16 se švédským členstvím v NATO, primárně poškozují samotnou alianci a její bezpečnost, nikoliv Turecko".

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už po minulém rozhovoru s tureckým prezidentem uvedl, že "Švédsko podniklo významné konkrétní kroky k uspokojení obav Turecka" ohledně svého vstupu do NATO. Ačkoliv on sám nevidí další překážky, Turecko chce ještě jednat.

Oba vůdci diskutovali o švédské žádosti o členství v NATO. Stoltenberg podle webu NATO poznamenal, že Stockholm podnikl významné, konkrétní kroky, aby rozptýlil obavy Turecka, včetně změny švédské ústavy, ukončení zbrojního embarga a posílení spolupráce v boji proti terorismu.

Dodal, že v posledních několika týdnech vstoupila v platnost důležitá nová protiteroristická legislativa a že Švédsko splnilo své závazky. Vnímá sice demonstrace proti Turecku i NATO, které se v zemi odehrávají, podle něj by ale organizátorům nemělo být dovoleno uspět ve svých pokusech zablokovat spolupráci v boji proti terorismu a zabránit Švédsku ve vstupu do Aliance.

"Členství učiní Švédsko bezpečnějším, ale také NATO a Turecko silnějšími," řekl Stoltenberg. "Těším se, že co nejdříve dokončíme přijetí Švédska," dodal podle serveru Politico. S odkazem na příští summit NATO v litevském hlavním městě Vilniusu ve dnech 11. a 12. července Stoltenberg zopakoval, že je "nejvyšší čas", aby k přijetí Švédska došlo. 

Billström už dříve řekl, že jeho země splnila všechny podmínky pro vstup do NATO a vyzval Turecko a Maďarsko, aby zemi umožnily připojit se k alianci. Agentura AFP to uvedla na Twitteru.

Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden podle Reuters naopak chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se zbavily dlouhodobé politické neutrality. Nabídky na členství musí být schváleny všemi členy NATO. Turecko a Maďarsko tak v případě Švédska ale ještě neučinily. 

Švédsko tak nadále, na rozdíl od Finska, čeká na přijetí do Severoatlantické aliance. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena bude dokončen vstup severské země do organizace během následujících týdnů. 

Blinken řekl, že vstup severské země do aliance může být dokončen v následujících týdnech. "Nemám pochyb, že se to může a musí stát," prohlásil podle CNN na tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. 

Související

Více souvisejících

Švédsko NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy