OSN: Za smrt Navalného může Moskva, další na řadě může být Kara-Murza

Zvláštní zpravodajka Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová tvrdí, že za smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného je zodpovědná Moskva, protože byl buď zabit ve vězení, nebo zemřel na následky podmínek zadržování, které se rovnaly mučení. 

Navalnyj, který byl jedním z nejvýraznějších kritiků režimu ruského prezidenta Vladimira Putina zemřel podle ruských úřadů 16. února ve vězení za polárním kruhem přirozenou smrtí. Jeho manželka Julija Navalná tvrdí, že ho dal zabít samotný Putin, což Kreml odmítá.

"Takže ruská vláda je tak či onak zodpovědná za jeho smrt," řekla Kacarovová. Dodala, že dlouhá období samotky, které v Navalného případě podle ní trvaly přibližně 300 dní, mohly mít v průběhu let za následek "pomalou smrt".

Kacarovová vyjádřila "velké obavy" i o osud dalšího vězněného opozičního politika Vladimira Kara-Murzy. "Od smrti Alexeje Navalného neprojde den, aniž bych si nepoložila otázku, kdo bude další Navalnyj?" řekla s tím, že při současné úrovni represí v Rusku "jistě nějaký další Navalnyj bude."

Kara-Murza, který si odpykává 25letý trest za údajnou vlastizradu, je přesvědčen, že za smrt Alexeje Navalného ve vězení je osobně zodpovědný ruský prezident Vladimir Putin.

Kara-Murza v příspěvku na síti X uvádí, že o Navalného smrti se dozvěděl z rádia ve své vězeňské cele hned v pátek 16. února. Podrobnosti o tom, co se vlastně stalo, však Kara-Murza zatím nezná.

"Jedno však vím určitě: za smrt Alexeje Navalného je osobně zodpovědný Vladimir Putin," píše Kara-Murza ve svém příspěvku.

Podle něj byl Navalnyj Putinovým "osobním vězněm." Pouze na základě Putinova "osobního příkazu" mohli v srpnu 2020 jednat lidé z 2. oddělení tajné služby FSB, kteří Navalného otrávili látkou novičok.

Kara-Murza také tvrdí, že vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci, kteří pracovali na případu Navalného, jednali na základě Putinových pokynů. Podle jeho slov i vysocí vězeňští úředníci, kteří se podíleli na mučení Navalného ve vězení, jednali dle Putinových nařízení.

Ve svém příspěvku Kara-Murza zdůrazňuje, že ti nejlepší a nejodvážnější jedinci jsou nejvíce ohroženi, a obviňuje Putina ze zbabělosti a chamtivosti.

Jeho slovům nahrává, že Putin povýšil náměstka ředitele Federální vězeňské služby (FSIN), Valerije Bojarineva, do hodnosti generálplukovníka. Učinil tak prostřednictvím výnosu podepsaném dne 19. února, tedy pouhé tři dny po smrti Navalného v trestaneckém táboře IK-3 na Dálném severu Ruska. 

Ivan Ždanov, ředitel nadace Fond boje proti korupci (FBK), kterou svého času založil Navalnyj, ve svém příspěvku na sociálních sítích upozornil, že Bojarinev byl osobně zodpovědný za týrání Navalného ve vězení, a proto "jeho povýšení by mělo být chápáno jako odměna od Putina".

Ždanov na sociální síti Telegram uvedl, že na Bojarinevův příkaz byla například omezena částka, za kterou si Navalnyj mohl ve vězeňském obchodě kupovat potraviny nebo jiné zboží denní potřeby.

Jako důkaz Ždanov zveřejnil Bojarinevův dopis adresovaný oddělení FSIN pro Vladimírskou oblast, kde byl Navalnyj vězněn do prosince 2023, kterým Navalnému zakázal utrácet na potraviny více než 5000 rublů měsíčně (50 eur). Ostatní vězni taková omezení neměli. Navalnyj většinu času strávil v trestní cele, kde se jídlo nedalo objednat.

Podle Ždanova byl Bojarinev zodpovědný i za další týrání Navalného, upozornilo Rádio Svobodná Evropa.

Kromě Bojarineva byli do hodnosti generála povýšeni i další tři příslušníci FSIN a několik dalších zaměstnanců silových resortů.

Skupina 40 zemí, včetně všech 27 členských států Evropské unie, se na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě spojila ve výzvě k Rusku, aby umožnilo nezávislé mezinárodní vyšetřování okolností smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení. 

Tuto výzvu tlumočila jménem zúčastněných zemí, mezi nimiž se nachází i USA, Kanada, Británie a Ukrajina, šéfka unijní delegace v OSN Lotte Knudsenová, informovala agentura Reuters.

"Jsme zděšeni smrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného, za kterou nese poslední odpovědnost prezident Vladimir Putin a ruské úřady," uvedla Knudsenová. "Rusko musí umožnit nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování okolností jeho náhlého úmrtí," dodala.

Navalnyj, který byl nejvýraznějším Putinovým kritikem v Rusku, zemřel 16. února v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Mnoho jeho příznivců tvrdí, že byl zavražděn. Kreml odmítá jakoukoli vinu na úmrtí opozičního vůdce, který byl pohřben v pátek v Moskvě.

Evropská unie již v únoru vyzvala Moskvu, aby umožnila nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování Navalného smrti, ale Kreml to odmítl. Ruský vyšetřovací výbor oznámil, že zahájil procedurální vyšetřování okolností Navalného úmrtí. 

Související

Více souvisejících

Alexej Navalnyj OSN

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy