Trojice baltských zemí se v pátek dohodla, že na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem vybudují nová obranná zařízení. Důvodem je bezpečnostní hrozba spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na hranicích s Ruskem a Běloruskem vystavět obrannou linii včetně stovek bunkrů. Dnes to oznámilo estonské ministerstvo obrany s tím, že ministři obrany všech zmíněných zemí podepsali už dohodu podepsali.
"Ukrajinská válka, kterou vedou Rusko, potvrzuje, že kromě vojenského vybavení, střeliva a lidských zdrojů jsou nezbytná i fyzická obranná zařízení na hranicích," prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Lotyšský ministr obrany Andris Spruds následně na sociální síti dodal, že baltské země plánují vytvořit obrannou linii na ochranu východního křídla NATO a zároveň bránit volnému pohybu potenciálních nepřátel.
Ruská agrese v regionu vyvolala obavy v baltských zemích, že by mohly být dalším cílem v plánech Moskvy, pokud by Rusku uspělo v jeho postupu na Ukrajině. Všechny tři země jsou členy EU a NATO a od začátku invaze v únoru 2022 vyjadřují podporu Ukrajině.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj už dříve tento týden varoval v Davosu před nebezpečím spojeným s možným dalším odkladem západní pomoci. Zelenskyj zdůraznil, že bez finanční podpory by Rusko bylo schopno dobýt Ukrajinu, a to by mohlo vést k válce mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a Ruskem.
Německá armáda má dokonce vypracovaný podrobný scénář potenciálního konfliktu mezi zeměmi NATO a Ruskem, který zahrnuje nasazení desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany odmítlo komentovat tento scénář, ale uvedlo, že zkoumá různé možnosti, včetně těch, které mohou být málo pravděpodobné.
Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo začít novou mobilizaci v únoru, což by vedlo k odvedení 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.
Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.
Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.
Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.
Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.
V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.
Tato příprava na možný konflikt není výjimkou, protože i další státy NATO a Švédsko zkoumají různé scénáře. Německý dokument poukázal na potřebu diskutovat o obraně a zdůraznil, že sice válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná.
Související
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Rusko , estonsko , Litva , lotyšsko
Aktuálně se děje
před 21 minutami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 1 hodinou
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 1 hodinou
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 2 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 3 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 4 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 5 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 5 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 6 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 7 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 8 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 8 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 9 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 10 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 11 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 19 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Policie musela v pátek večer preventivně evakuovat hlavní vlakové i přilehlé autobusové nádraží v Plzni. Důvodem bylo oznámení o uložení nástražného výbušného systému
Zdroj: Jan Hrabě