Tálibán zakázal Afghánkám univerzitní studium, Západ nařízení odsoudil

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání. Oznámilo to dnes islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání, uvedla agentura Reuters. Afghánské veřejné i soukromé školy obdržely od ministerstva pro vyšší vzdělání dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání. Nařízení vzápětí odsoudily Spojené státy a Británie na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.

Rozhodnutí, jež je platné do odvolání, vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na twitteru. Tálibán nové nařízení oznámil v den jednání Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu.

"Tálibán nemůže očekávat, že se stane legitimním členem mezinárodní komunity, aniž by respektoval práva všech lidí v Afghánistánu, obzvlášť lidská práva a základní svobody žen a dívek," uvedl zástupce velvyslance Spojených států v OSN Robert Wood.

Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.

Od loňského srpna hnutí práva a svobody Afghánek postupně omezuje. Zpočátku ženám nařídilo neopouštět domov bez mužského příbuzného a zahalovat si obličej na veřejnosti. Ženy byly rovněž vyloučeny z většiny zaměstnání ve veřejné správě. V uplynulých týdnech Tálibán omezení svobod žen rozšířil o zákaz chození do parků, lázní či tělocvičen.

V omezování práv a svobod žen hnutí Tálibán v Afghánistánu pokračuje, přestože má kvůli tomu podle listu The Washington Post zablokovaný přístup k sedmi miliardám dolarů v zahraničních rezervách. Vlády západních zemí daly jasně najevo, že hlavní podmínkou pro zmírnění sankcí je zlepšení situace afghánských žen a dívek.

Tálibán při nástupu k moci sliboval umírněnost, za poslední rok ale významně omezil práva a svobody afghánských občanů, obzvlášť žen a dívek, a začal se vracet k tvrdému uplatňování práva šaría a některým praktikám obvyklým za jeho tvrdé vlády v 90. letech minulého století. Tehdy byly běžné veřejné popravy, bičování a kamenování odsouzených.

Související

Více souvisejících

Tálibán Afghanistán Muslimové

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy