hladomor

Senát ČR, ilustrační fotografie.

Senát označil hladomor na Ukrajině ve 30. letech minulého století za genocidu

Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
Senát ČR

Senát zřejmě označí hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát zřejmě po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označí hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora by v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině měla vyjádřit odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat. Vyplývá to z návrhu usnesení, které připravil senátní výbor pro lidská práva.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru, uvedl zástupce Zelenského kanceláře

Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Ilustrační foto

Každé čtyři vteřiny na světě zemře hladem jeden člověk

Každé čtyři vteřiny na světě zemře hladem jeden člověk. V prohlášení vydaném k zahájení debaty Valného shromáždění OSN to napsalo 238 nevládních organizací. Žádají světové politiky, aby zastavili celosvětovou krizi týkající se hladu.
Vladimír Putin

WP: Kvůli Putinovi hladoví miliony lidí po celém světě

Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post (WP). Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie.
Berlín, ilustrační foto.

Kvůli Rusku hrozí největší hladomor od konce druhé světové války, myslí si Berlín

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Ilustrační fotografie.

Česku kvůli válce na Ukrajině nedostatek jídla nehrozí. Jedno je jisté, ceny dál porostou

Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), tedy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů během prvních dubnových týdnů vydala svým způsobem varování o tom, že světové ceny potravin se v důsledku Ruskem vyvolané válečné agrese na Ukrajině v březnu letošního roku vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl rovnou o 12,7 procenta, navíc zmiňovaný konflikt způsobuje dle organizace OSN chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji.
Ilustrační foto

V Nigérii hladoví asi dva miliony dětí, varují mezinárodní organizace

Zhruba 2,3 milionu dětí v severovýchodní Nigérii hladoví, varovala organizace na ochranu dětí Save the Children. Útoky islamistických povstalců v oblasti donutily farmáře, aby utekli z farem, a dohnaly region na pokraj kritického nedostatku potravin. Na potravinovou krizi v regionu upozornila také OSN.
OSN, ilustrační foto

Hladomorem je ohroženo přes 41 milionů lidí, zní z OSN

Více než 41 milionům lidí na světě hrozí hladomor nebo podmínky, které k němu mají blízko, pokud se jim nedostane urychlené humanitární pomoci. Ve své nové zprávě to uvedly dvě agentury OSN. Na 23 místech světa podle nich hrozí v příštích měsících zhoršení situace s akutním nedostatkem potravin. Mezi nejohroženější podle nich patří etiopský region Tigraj, jih Madagaskaru, Jemen, Jižní Súdán a sever Nigérie.
Ilustrační foto

NÁZOR: Desetinu populace sužuje hlad. Jeden z důsledků pandemie, tvrdí akademička

Téměř desetina obyvatel Země - dle odhadů 768 milionů lidí - trpěla v roce 2020 podvýživou, konstatuje Jessica Eiseová, která přednáší socio-environmentální studia na Texaské univerzitě. V komentáři pro server The Conversation jako jeden z důvodů identifikovala koronavirovou pandemii, která zasáhla ekonomiku, pracovní trhy, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila cenu potravin.
Ilustrační foto

Ve světě každou minutu zemře hlady 11 lidí

Každou minutu ve světě zemře hlady 11 lidí. Ve své dnešní zprávě s názvem "Hlad se násobí" to uvedla mezinárodní charitativní organizace Oxfam. Poznamenala přitom, že hlady aktuálně umírá více lidí než na covid-19, který si celosvětové každou minutu vyžádá asi sedm životů. Vysoký počet hladovějících organizace přičítá konfliktům, dopadům pandemie a klimatické krizi.

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy