Ostré spory kvůli metru D? Společný podnik DPP a Penty se odkládá

Praha - Na výkupu pozemků a rozvoji okolí stanic linky metra D se měly společně podílet Penta a Dopravní podnik Praha. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) ale dnes plán stáhl z dnešního programu rady.

Rada hlavního města je zároveň valnou hromadou městských společností, tedy i DPP. Vytvoření dceřiné společnosti tak podléhá schválení radních. Celkové nastavení podniku je nicméně v režii vedení DPP.

Cílem společného podniku má být co nejrychleji vykoupit pozemky potřebné pro výstavbu. Podle dříve zveřejněných informací má mít Penta v podniku většinový podíl 51 procent, takže nebude nutné se při výkupu pozemků řídit pravidly, která musí dodržovat veřejné subjekty. Společný podnik má zároveň těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu. Plán se netýká stavby metra.

Projekt čelí kritice zejména ze strany STAN a Zelených, tedy dvou ze tří členů Trojkoalice, která v Praze společně s ANO a ČSSD vládne. Podle Trojkoalice by nastavení podniku v podobě, v jaké jej představil DPP, nezaručovalo dostatečnou veřejnou kontrolu a transparentnost. Podle právničky Hany Martvanové, která na kandidátce TOP 09 a STAN kandiduje na magistrát, by mohl být podnik pro město ztrátový. DPP i Penta námitky odmítají.

Sněmovna nedávno schválila novelu zákona, která zařazuje metro D do seznamu staveb, pro které je možné využít takzvané mezitímní rozhodnutí. To bude znamenat, že stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady. V případě schválení horní komorou a podpisu prezidenta by novela mohla začít platit ještě letos.

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Zelení/Trojkoalice) je v této situaci zbytečné schvalovat společný podnik, když hlavním argumentem pro jeho vytvoření je právě snazší výkup pozemků. Dolínek i primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v minulosti pro MF Dnes uvedli, že DPP zpracovává analýzu vlivu novely na přípravu stavby metra D a že na ni před schválením podniku počkají. Podle informací ČTK je to jeden z hlavních důvodů dnešního stažení tisku ke společnému podniku. Dolínek to nepotvrdil, podle něj jde o důvěrné obchodní vztahy DPP a městské rady jeho valné hromady společnosti. 

Podle Kolínské jde o zástupné důvody. "Podle mě hlavní důvod, proč to dneska bylo staženo, je to, že na to neměla koalice hlasy. Zkrátka někteří radní z ANO a ze sociální demokracie řekli, že pro to nebudou hlasovat, a budou teď podle mě vystaveni brutálnímu tlaku, aby se to v uvozovkách neopakovalo," řekla.

Související

Více souvisejících

Dopravní podník Praha Penta Metro Praha Petr Dolínek Petra Kolínská (SZ) Trojkoalice (SZ, KDU, STAN)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy