Asociace krajů bude žádat přehodnocení podmínek dotací do sociální oblasti

Asociace krajů ČR (AKČR) bude požadovat přehodnocení podmínek evropských dotací na sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností. Současné jsou příliš přísné nebo nevyhovují potřebám v sociální péči. ČTK to řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), předseda komise pro sociální záležitosti AKČR. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že zástupce AKČR byl u přípravy pravidel dotace a asociace k nim dříve připomínky nevznesla.

V aktuální výzvě REACT-EU je přes dvě miliardy korun, zatím je podáno sedm projektů asi za 139 milionů korun. "Chceme, aby se ministerstvo pro místní rozvoj zamyslelo nad podmínkami pro IROP 2, aby se neopakovaly některé věci, které v tuto chvíli vlastně znemožňují poskytovatelům sociálních služeb tam podat nějaké projekty, protože v tomto případě jsou limity strašně přísné," řekl Schrek.

Žadatelé například musejí doložit pověření, které vydává kraj. V něm se kraj zavazuje k financování služeb vyrovnávací platbou. Žadatel musí pověření předložit se žádostí o dotaci, kraje ale nejsou připravené zavázat se k financování služeb, které ještě neexistují. Problematická je podle něho i podmínka nejasně definované doby, po kterou musí projekt fungovat.

Další spornou podmínkou je hranice nanejvýš 18 lidí u objektů pro seniory. Komunitní bydlení ale podle Schreka, který působil jako ředitel domova pro seniory, není pro kvalitu života seniorů podmínkou. Důležitější jsou jednolůžkové pokoje, možnost využívání zahrad či teras a dostupnost pečovatelů a ošetřovatelů. Rozhodující je i ekonomické hledisko. "Mám spočítáno, že pokud chcete postavit standardní domov pro seniory, tak začne ekonomicky fungovat až od 90 až 95 klientů," řekl.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako řídicí orgán IROP označilo tvrzení Asociace krajů ČR a hejtmana Schreka za zavádějící. "Zástupce AKČR byl v rámci pracovního týmu IROP pro sociální infrastrukturu při přípravě výzvy a v řádném připomínkovém řízení k pravidlům této výzvy Asociace krajů ČR nevznesla žádné připomínky," uvedl úřad.

Doložení pověření ke službám obecného hospodářského zájmu před vydáním rozhodnutí o dotaci je podle MMR v sociálních službách standardní podmínka, která vyplývá z doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "Bez této podmínky by se řídicí orgán vystavoval riziku možných postihů ze strany ÚOHS, Evropské komise nebo dalších auditních a kontrolních orgánů," uvedlo ministerstvo.

Podmínka maximální kapacity 18 klientů je podle MMR stanovena pouze u dvou z celkem 30 sociálních služeb, na které lze dotaci získat, konkrétně u domovů pro zdravotně postižené a týdenních stacionářů. Podmínka vyplývá ze standardu daného ministerstvem práce a sociálních věcí na základě požadavků Evropské komise na důstojné podmínky pro klienty těchto sociálních služeb, doplnilo ministerstvo.

Vysočině se do výzvy podařilo zařadit Domov ve Věži pro psychicky nemocné. "U Věže si to umíme představit, protože ve Věži už služby máme, takže bychom je měli propojené. Akorát to nesmí být součástí jednoho areálu, musí to být samostatný objekt, ale to umíme zařídit, proto tam projekt podaný máme," řekl Schrek. Ve Věži na Havlíčkobrodsku už funguje krajské zařízení se zvláštním režimem, má kapacitu pro 91 lidí.

Kraje mohou z REACT-EU žádat peníze na nákup budov, úpravy a vybavení. Lze z něj financovat auta pro sociální služby s alternativním pohonem nebo nízkoemisní. Výzva je otevřená do února 2022. Lze získat 500.000 až 60 milionů korun. Projekty ale musejí být dokončené do konce roku 2023. O podporu mohou žádat i obce a další organizace.

Komise pro sociální záležitosti AKČR bude podle Schreka dál jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí o financování individuálních projektů, které dřív pokrývaly evropské dotace. Typicky o fungování azylových domů či nocleháren. Vysočině na jejich provoz chybí přes 100 milionů, Libereckému kraji asi 43 milionů korun a Praze přes pět milionů.

Související

Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvek na péči se v roce 2024 zvýší. Stát dá na navýšení miliardy korun

Jen do léta budou příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Ta totiž od léta výrazně poroste ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím poslanecký pozměňovací návrh zákona o sociálních službách, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy