Ceny se vymkly kontrole, jsou absurdně vysoké, říkají pěstitelé zeleniny

Rodina Tonyho Montalbana pěstuje zeleninu v jihovýchodní Anglii už desítky let. Zvládla recese, ekonomické šoky i období vysoké inflace. Letos ale rostoucí náklady na vytápění skleníků kvůli prudkému zvýšení cen energií po invazi ruských vojsk na Ukrajinu Montalbana donutily zvážit, zda neukončí pěstování okurek, píše list Financial Times (FT).

"Ceny se vymkly kontrole, jsou absurdně vysoké," uvedl Montalbano. Letošní produkce jeho farmy tak bude poloviční ve srovnání s tím, co je obvyklé, protože musel snížit náklady. "Plyn prudce zdražil, a na to já jsem nebyl připraven," dodal.

Farmáři a producenti potravin po celé Evropě snižují produkci, protože nejsou schopni se vyrovnat s růstem nákladů na energie. Montalbano uvedl, že jeho náklady na energie se ve srovnání s loňským rokem zvýšily pětinásobně. Výhled nedostatku sezonních potravin vedl až k volání po vládní pomoci.

Nejvíce se problémy dotýkají pěstování plodin, které vyžadují v chladnějším klimatu intenzivní vytápění, jako jsou okurky, rajčata nebo salát. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv. Těm náklady rostou rychleji než ceny, které mohou účtovat velkoodběratelům.

Generální tajemník sdružení farmářů v EU COPA-COGECA Pekka Pesonen uvedl, že dominový efekt vysokých účtů za energie je mnohem vážnější, než čekal. Ceny vstupů, jako jsou hnojiva a krmiva, prudce vzrostly a růst nákladů na chlazení, topení a dopravu odradil farmáře od pěstování.

EU jedná o zastropování cen energií pro firmy a domácnosti, ale také o povinném snižování odběru energií, což by mohlo zasáhnout farmáře. Británie představila plán, který podpoří podniky, ale pouze na šest měsíců.

Pro mnohé to ale přichází až příliš pozdě. Spolumajitel britského firmy Valley Grown Salads Jimmy Russo odhaduje, že 75 až 80 procent pěstitelů salátu v Británii příští rok nic nevypěstuje, protože to ekonomicky nemá smysl.

V Nizozemsku zřejmě přestane fungovat přes zimu mnoho skleníků. Firmy, které obvykle používají světlo pro pěstování rajčat, si to kvůli vysokým cenám energií pravděpodobně nebudou moci přes zimu dovolit, uvedl specialista na energie firmy Glastuinbouw Nederland Alexander Formsma. Nizozemsko se přitom na celosvětovém vývozu rajčat podílí téměř pětinou.

Největší pěstitel rajčat ve Švédsku a Dánsku Alfred Pedersen & Son také plánuje v zimě přerušit pěstování. Firma dodává ročně supermarketům 20.000 tun rajčat, z toho zhruba čtvrtinu vypěstuje v zimě. Provozní ředitel firmy Torben Roll uvedl, že náklady na energie proti loňskému roku stouply desetinásobně a dodal, že letos bude na trhu chybět velké množství rajčat pěstovaných v severní Evropě. Tento výpadek by mohli zaplnit pěstitelé z oblastí s teplejším klimatem, jako je Španělsko a Maroko.

Někteří francouzští pěstitelé cukrové řepy kvůli obavám z nedostatku plynu začali předčasně sklízet úrodu. Největší pěstitel, firma Tereos, chce začít s předčasnou sklizní, aby mohla zahájit energeticky náročný proces zpracování řepy na cukr. Podle ekonoma francouzského svazu pěstitelů cukrové řepy Timothého Massona se firmy obávají, že v případě nedostatku by mohly být odříznuty od dodávek plynu.

Rostoucí ceny energií nejvíce přímo ovlivňují využívání vytápěných skleníků v chladnějších klimatických oblastech. Problémy ale mají i zemědělci v teplejších oblastech, které zasáhly vyšší vstupní náklady a extrémní počasí.

Italští zemědělci v létě museli bojovat se suchem a zhruba třetina jich podle průzkumu uskutečněného pro zemědělský svaz Coldiretti hospodaří se ztrátou. Pěstitel obilí a zeleniny Filippo De Miccolis Angelini uvádí, že jeho měsíční účet za energie se proti loňskému roku zvýšil téměř trojnásobně, ceny hnojiv jsou čtyřnásobné. "Olivy budeme určitě lisovat, ale velmi se obáváme nákladů," řekl.

Někteří zemědělci se také rozhodli, že elektřinu, kterou kupují za domluvenou fixní sazbu, raději prodají dál, než aby ji použili pro pěstování. "Znám farmáře, kteří mají smlouvy na elektřinu za fixní cenu na dva roky a spočítali si, že nemá smysl ji používat. Raději ji prodávají někomu jinému. Je to podnikatelské rozhodnutí," říká jeden ze zemědělců.

Čtyřicetiletý Montalbano dodává, že někteří zemědělci, kteří se blíží důchodovému věku, už končí. On ale nemá příliš mnoho možností, takže se poohlíží po energeticky méně náročných plodinách, jako jsou papriky. Zatím funguje díky svým úsporám, ale jak dlouho mu to vydrží, neví.

Související

Zelenina vypěstovaná ve skleníku

Češi našli způsob, jak ušetřit? Pěstují si vlastní zeleninu a ovoce

Více než polovina českých domácností si pěstuje vlastní ovoce a zeleninu a pro pětinu z těchto domácností se jedná o důležitý zdroj, který je srovnatelný s nákupem těchto produktů. Vyplývá to z dat, která vědcům Národního institutu SYRI poskytuje Český sociálněvědní archiv ČR. Vědci jej prezentovali v tiskové zprávě.

Více souvisejících

Zelenina

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 38 minutami

před 1 hodinou

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny

V noci na dnešek Rusové provedli útoky na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny, což způsobilo poškození zařízení a zranění alespoň jednoho pracovníka. Oznámil to podle ukrajinských médií ministr energetiky Herman Haluščenko. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy