Hilšer se přihlásil do prezidentské volby. Věří, že může vyhrát

Senátor Marek Hilšer potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby, podepsalo mu ji 14 senátorů. Za svou metu ve volbách kandidát, který před pěti lety skončil na pátém místě, označil vítězství. Voliče chce oslovit například otázkou řešení problematiky exekucí, energetiky nebo politického lobbování. Hilšer to řekl na dnešní tiskové konferenci.

Hilšer poznamenal, že jistotu senátorských podpisů měl už loni. Pokoušel se sehnat i podpisy občanů, nemá jich ale dostatečných 50.000. Uvedl, že nechtěl investovat miliony do sběru podpisů. Někteří kandidáti totiž za získané podpisy platili.

Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. ČTK řekl, že mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).

Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Odmítá vysoké dary ze soukromého sektoru. Uvedl, že prezident musí na prvním místě hájit veřejný zájem a nebýt v žádném podezření, že je hříčkou lobbistů a klientelistických vazeb.

"Chceme-li udržet demokracii a zamezit dalšímu tříštění společnosti, musíme změnit politickou kulturu v naší zemi. Především musíme zabránit privatizaci funkce prezidenta, o což se snaží různé mocensko-ekonomické skupiny," řekl.

Poznamenal, že jeho kampaň není marketingově promyšlená, ale "dělaná od srdce s nízkými prostředky". Oproti předchozí volbě má kolem sebe i malý tým, který je placen. Během následující kampaně se chce věnovat především debatám s občany a účastnit se diskusí s ostatními kandidáty. Zaplatí si i reklamu na sociálních sítích.

V kampani se chce věnovat třeba otázkám exekucí. Řekl, že prezident by se měl zastat lidí, kteří do dluhové pasti spadli kvůli promyšlené spolupráci politiků a různých zájmových skupin. Věnovat se chce i otázkám energetiky nebo lobbingu.

Hilšer se na novinářský dotaz vyjádřil i ke komunistické minulosti některých kandidátů. Rozhodnout podle něj mají občané, záležitost označil za otázku svědomí. "Prezident s jakoukoli minulostí, která může být zpochybnitelná, může být zranitelný," poznamenal. Dodal, že svědomí nikoho nechce posuzovat, protože sám kvůli věku nebyl postaven před rozhodování, zda před revolucí do KSČ vstoupit.

Do prezidentské volby se dosud přihlásili například senátor Pavel Fischer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. S podpisy občanů se k nim dnes připojí generál Petr Pavel a v úterý podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček, kandidaturu v úterý podá i odborový předák Josef Středula.

Související

Wagenknecht, Lukáš

Piráti představili i kandidáty na senátory, uspěli ve stranických primárkách

Na mimořádném zasedání Celostátního fóra dnes Piráti představili první kandidáty do Senátu, kteří již získali pirátskou nominaci v primárních volbách. Jsou to Petr Jeništa, který kandiduje v obvodu 47 – Náchod, Jan Janda, který se bude o přízeň voličů ucházet v obvodu 11 – Domažlice a také dva již současní senátoři, Lukáš Wagenknecht za obvod 23 – Praha 8 a Marek Hilšer za obvod 26 – Praha 2 a 3. Představení kandidátů se zúčastnili také předseda a místopředsedkyně senátorského klubu SEN 21 Václav Láska a Adéla Šípová. 

Více souvisejících

Marek Hilšer prezident čr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy