K lepšímu naplňování cílů výuky by podle učitelů pomohlo mimo jiné méně učiva a snížení počtu žáků ve třídách. Ve výzkumu České školní inspekce (ČŠI) to uvedli učitelé českého jazyka (ČJ) a matematiky v pátých a devátých třídách základních škol (ZŠ) a v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií. Novinářům dnes závěry zjišťování představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI data sbírala letos v květnu a v červnu ve 3926 školách v Česku. Ve výzkumu se sešlo přes 11.000 dotazníků, které pedagogové vyplnili.
"Nejčastěji by chtěli učitelé matematiky a češtiny snížit rozsah a objem vzdělávacích témat, tedy upravit obsah vzdělávání. Ten obsah chtějí snížit proto, aby mohli více individualizovat a diferencovat výuku, aby mohli zapojovat aktivizující formy výuky, jako je badatelská, problémová výuka a vzdělávací metody kognitivní aktivace," řekl ústřední školní inspektor.
Školy v Česku nyní mohou upravovat podobu poskytovaného vzdělávání ve svých školních vzdělávacích programech. V každé škole program vytváří její pedagogové a schvaluje ho ředitel či ředitelka. Základem pro vzdělávací programy jednotlivých škol jsou takzvané rámcové vzdělávací programy (RVP), které od roku 2005 nahradily dřívější jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují RVP, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat v různých stupních vzdělávání a co má umět na konci.
Učitelé češtiny a matematiky, kteří vzdělávají mladší školáky, by nejčastěji podle ČŠI uvítali méně obsahu a více času pro individualizaci výuky. Dále by podle nich pomohlo více prostoru pro vzdělávání vlastním vyhledáváním informací. Češtináři, kteří v mateřštině vzdělávají deváťáky, by nejčastěji chtěli inspiraci k formám výuky a metodické návody ke složitějším tématům. Uvedlo to asi 37 procent z 2263 pedagogů. Podle učitelů matematiky by nejvíce pomohla změna přístupu žáků a větší zájem o předmět. V dotazníku to napsalo asi 41 procent z 2260 matematikářů. Téměř 40 procent učitelů obou předmětů uvedlo, že by jim ve výuce pomohlo, kdyby ve třídách bylo méně žáků.
Většina učitelů má podle inspekce zájem o další profesní vzdělávání. Věnovat by se chtěli mimo jiné didaktice předmětu, tedy jak učivo co nejlépe předat žákům, a technikám formativního hodnocení. Díky nim může učitel lépe zjistit, jak žáci látce rozumí, případně co ke zvládnutí učiva potřebují. Učitelé tak podle Zatloukala mají potenciál pro změnu podoby výuky.
Nový plán úpravy vzdělávání na ZŠ nyní připravuje Národní pedagogický institut. První školy by podle upraveného RVP měly začít výuku od září 2024. Ve všech ročnících by se podle nového programu mělo učit od září 2029, informovalo už dříve ministerstvo školství. Vláda slíbila úpravy učebních plánů ve svém programovém prohlášení.
Související
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 29 minutami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák