Jak zefektivnit výuku ve školách? Učitelé představili své návrhy

K lepšímu naplňování cílů výuky by podle učitelů pomohlo mimo jiné méně učiva a snížení počtu žáků ve třídách. Ve výzkumu České školní inspekce (ČŠI) to uvedli učitelé českého jazyka (ČJ) a matematiky v pátých a devátých třídách základních škol (ZŠ) a v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií. Novinářům dnes závěry zjišťování představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI data sbírala letos v květnu a v červnu ve 3926 školách v Česku. Ve výzkumu se sešlo přes 11.000 dotazníků, které pedagogové vyplnili.

"Nejčastěji by chtěli učitelé matematiky a češtiny snížit rozsah a objem vzdělávacích témat, tedy upravit obsah vzdělávání. Ten obsah chtějí snížit proto, aby mohli více individualizovat a diferencovat výuku, aby mohli zapojovat aktivizující formy výuky, jako je badatelská, problémová výuka a vzdělávací metody kognitivní aktivace," řekl ústřední školní inspektor.

Školy v Česku nyní mohou upravovat podobu poskytovaného vzdělávání ve svých školních vzdělávacích programech. V každé škole program vytváří její pedagogové a schvaluje ho ředitel či ředitelka. Základem pro vzdělávací programy jednotlivých škol jsou takzvané rámcové vzdělávací programy (RVP), které od roku 2005 nahradily dřívější jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují RVP, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat v různých stupních vzdělávání a co má umět na konci.

Učitelé češtiny a matematiky, kteří vzdělávají mladší školáky, by nejčastěji podle ČŠI uvítali méně obsahu a více času pro individualizaci výuky. Dále by podle nich pomohlo více prostoru pro vzdělávání vlastním vyhledáváním informací. Češtináři, kteří v mateřštině vzdělávají deváťáky, by nejčastěji chtěli inspiraci k formám výuky a metodické návody ke složitějším tématům. Uvedlo to asi 37 procent z 2263 pedagogů. Podle učitelů matematiky by nejvíce pomohla změna přístupu žáků a větší zájem o předmět. V dotazníku to napsalo asi 41 procent z 2260 matematikářů. Téměř 40 procent učitelů obou předmětů uvedlo, že by jim ve výuce pomohlo, kdyby ve třídách bylo méně žáků.

Většina učitelů má podle inspekce zájem o další profesní vzdělávání. Věnovat by se chtěli mimo jiné didaktice předmětu, tedy jak učivo co nejlépe předat žákům, a technikám formativního hodnocení. Díky nim může učitel lépe zjistit, jak žáci látce rozumí, případně co ke zvládnutí učiva potřebují. Učitelé tak podle Zatloukala mají potenciál pro změnu podoby výuky.

Nový plán úpravy vzdělávání na ZŠ nyní připravuje Národní pedagogický institut. První školy by podle upraveného RVP měly začít výuku od září 2024. Ve všech ročnících by se podle nového programu mělo učit od září 2029, informovalo už dříve ministerstvo školství. Vláda slíbila úpravy učebních plánů ve svém programovém prohlášení.

Související

Více souvisejících

Školství učitelé

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy