Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka budou dodávky antibiotik v tabletách v České republice v příštích měsících převyšovat spotřebu. Řekl to novinářům po jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků na ministerstvu zdravotnictví. Náměstek také upozornil, že místně by mohly chybět sirupy, které jsou určeny pro malé děti.
Česká republika a další země se opakovaně potýkají s výpadky dodávek antibiotik od konce loňského roku. Dvořáček uvedl, že se jim podařilo zajistit nové dodavatele, kteří nahradí ty, na které byli zvyklí v minulosti.
V následujících měsících by měla dorazit dodávka, která by měla pokrýt celý rok. Česká republika bude mít k dispozici 100 000 balení penicilinových antibiotik měsíčně, a proto se neočekávají problémy s tabletovými léky.
Co se týče sirupů, nyní jsou zajišťovány z jiných trhů, a Dvořáček zdůraznil, že původní dodavatel by měl obnovit dodávky v polovině prosince, což by mělo situaci stabilizovat. Do té doby budou lékárníci pracovat s přebalenými sirupy z jiných trhů, které jsou v Evropě registrované.
Důvodem výpadku je to, že závod v Rakousku již není schopen vyrábět v třísměnných provozech, jak tomu bylo v minulosti. Některé tablety lze použít i pro dětské pacienty, protože mají dělicí čáru. Dvořáček doufá, že tímto způsobem bude možné alespoň částečně vyřešit problémy se sirupy.
Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kateřina Podrazilová uvedla, že hlavním úkolem jejich úřadu je nyní komunikace s výrobci, dodavateli a distributory. Zatím neexistuje očekávání celkového výpadku, ale místní problémy v konkrétních lékárnách nelze vyloučit.
Podle Milana Trojánka, přednosty Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Motol, je problém s nedostatečnou dostupností penicilinu globální. "Celosvětově máme omezené výrobní kapacity," uvedl na tiskové konferenci. Penicilin je vhodný zvláště pro své úzké spektrum působení.
Lékaři ho předepisují při streptokokových infekcích, protože má menší vliv na mikroflóru a je šetrnější k životnímu prostředí. Odborníci zdůrazňují, že úzkospektrální antibiotika mají nižší riziko vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům ve srovnání se širokospektrálními léky.
Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.
Nejde přitom o nijak nový problém. Na AMR se upozorňuje desítky let, během kterých řada odborníků varuje před černými scénáři, které lidstvu hrozí. Například tým akademiků z Harvardu už v roce 2014 podle BBC uvedl, že rezistence na antibiotika by mohla za tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně.
Dnes je to podle Valerie Giganteové, vedoucí týmu v rámci divize antimikrobiální rezistence WHO, více než 5 milionů lidí, tedy více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.
Rezistence vůči antibiotikům dlouhodobě děsí lékařské experty, i proto se usilovně snaží najít řešení tohoto doslova vražedného problému. Harvard Medical School ve své predikci varoval, že v případě nejhorší varianty katastrofického fenoménu by mohlo do roku 2050 umírat 10 milionů lidí ročně.
V současné době se odhaduje, že asi 50.000 lidí umírá každý rok v Evropě a USA kvůli neléčitelným infekcím. Jen v Británii ročně umírá kvůli organismům odolným vůči antibiotikům nejméně 12.000 lidí, což je víc než na rakovinu prsu.
Smrtící bakterie se postupně přizpůsobují a daří se jim odolávat i vyšším dávkám antibiotik. Konkrétně vědci zkoumali bakterii e-coli, která v Petriho misce odolává stále větším dávkám léků. Stačily pouze dva týdny a vědci mohli zpozorovat, jak se malá skupina bakterií stala rezistentní vůči vyšší a vyšší dávkám antibiotik.
Problém ještě zhoršuje fakt, že tyto rezistentní bakterie pak plodí ještě odolnější kmeny. V případě, že bude rostoucí trend antibiotické rezistence pokračovat, pak by do poloviny 21. století mohlo zemřít až 10 milionů lidí ročně. Během pouhých tří desetiletí tak může být odolnost vůči antibiotikům smrtelnější než rakovina a onemocnění srdce. K podobnému závěru pak došli i další vědci.
Související
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
Válek chce v Česku továrnu na penicilin. Návrh poslal Evropské komisi
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 1 hodinou
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 2 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 3 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 4 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák