Ministerstvo zemědělství chce, aby se zboží z Ukrajiny vyváželo mimo EU

Zboží z Ukrajiny by mělo prioritně směřovat mimo EU a je třeba monitorovat vliv dovozu zemědělské produkce na domácí producenty. ČTK to dnes řekl mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Na dovoz levného obilí z Ukrajiny si stěžují polští zemědělci. Tamní vláda vyzvala Evropskou komisi, aby vývoz do EU omezila. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody. Upozorňují i na bezpečnostní rizika.

Kvůli situaci na polském trhu dnes polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk oznámil, že podá demisi. Polská vláda již minulý týden požádala Evropskou komisi (EK), aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Kowalczyk uvedl, že Evropská komise požadavek zemědělců neplní a zveřejnila návrh na prodloužení dovozu obilí z Ukrajiny bez cla a bez kvót o další rok, tedy do června 2024.

K požadavku Polska se přidalo i Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko. V dopise předsedkyni EK Ursule von der Leyenové státy navrhly obnovení cel a kvót na ukrajinské zemědělské produkty v případě, že příliv těchto produktů snižující ceny na unijních trzích nebude možné zastavit jiným způsobem.

České ministerstvo zemědělství podle mluvčího situaci na trzích intenzivně monitoruje. Uvedl, že státy v blízkosti Ukrajiny mají kvůli růstu dovozu problém s konkurenceschopností vlastních zemědělců, zejména jde o obiloviny a olejniny. "V některých regionech unie způsobuje tento dodatečný dovoz nadbytečnou nabídku, pokles cen nebo přesycení logistických řetězců," doplnil s tím, že ČR podpořila iniciativu Polska v hledání řešení problémů vyvolaných zvýšeným dovozem.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala hrozí, že čeští zemědělci nebudou mít kde uskladnit úrodu z blížící se sklizně. Upozornil na to, že komodity, které skončí na evropském trhu, sem dováží obchodníci a ukrajinští zemědělci dostanou jen zlomek z ceny, za kterou je prodají. Podle Doležala je potřeba, aby se kontrolovalo, kam produkce z Ukrajiny směřuje. Řešením by mohly být také mimořádné intervenční nákupy určené na humanitární pomoc.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha upozornil na rozdílnou kvalitu českých a ukrajinských surovin. "Ve většině případů sice pšenice z Ukrajiny splňuje bezpečnostní limity pro použití v EU, ovšem mnohdy nesplňuje kvalitativní požadavky pro potravinářské a často i krmivářské použití. Mouka a těsto vyrobené z této pšenice mají zcela jiné vlastnosti než z obilí pěstované podle evropských postupů," uvedl. Doplnil, že mimo EU lze používat řadu prostředků na ochranu rostlin, které jsou v členských státech zakázané.

Doležal uvedl, že členové komory se setkávají s informacemi o dovozu vajec a drůbežího masa z Ukrajiny, u kterých nemusí být zřejmá země původu, protože se zásilky balí v Polsku a na Slovensku. "Většina těchto zásilek není určena pro přímý prodej, ale končí podle našich informací zejména v gastronomii. Je třeba zdůraznit, že tyto zásilky rovněž nemusí splňovat přísné evropské standardy pro chov drůbeže," dodal.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ministerstvo zemědělství dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy