Okamurovi, Konvičkovi, Bartošovi a dalším chybí jedna věc, varuje politik

Praha - Historicky nejmladší radním v Česku Dominik Feri se zamyslel nad sobotní vlnou demonstrací proti islamizaci Evropy. Sám sebe se ptá, zdali jsme již v naší společenské krizi dosáhli maxima.

Maximem myslí bod, kdy jsou postoje významných názorových proudů maximálně rozdílné, tedy, kdy je již jedna strana plně černá a druhá naopak absolutně bílá, nikoliv ve smyslu viditelnosti a brizance, nýbrž ve smyslu jistého vnímání argumentů obou stran a hledání jejich průniku.

"Co je však důležitější, nalezli jsme již limitu v nástrojích, jež jsou v obhajování a prosazování těchto názorů užívány?" ptá se na blogu na serveru aktualne.cz s tím, že nechce v tomto článku poskytovat odpověď, protože ta by byla prosta jakékoliv faktičnosti, ale byla by pouze odrazem jeho optimismu.

Své zamyšlení tvoří samozřejmě v reakci na sobotní demonstraci. "Mohlo by se zdát, že s každou podobnou manifestací dostávají demokracie, tolerance ba nyní dokonce i právo stále další zásahy. V listopadu vystoupení prezidenta na Albertově po boku Konvičky, nyní žhářský útok na Kliniku na Žižkově. Takový dojem by byl ovšem projevem ryzí skepse," podotkl.

S tím jak jsou základní demokratické teze okopávány, podle něj spontánně vzniká síla a chuť je bránit, a to mezi těmi, kteří doposud byli nesmiřitelnými soupeři v rámci politického souboje. "Mám na mysli různá prodemokratická a tolerantní uskupení z různých částí politického spektra. Jak by mohli najít společnou řeč lidé z ČSSD, TOP 09, SZ od Pirátů či z jiných skupin, když spolu doposud vedli více či méně lítý boj?" táže se.

Vysvětlení je ale pý mnohem prostší, než by se mohlo zdát: obrana systému, který vůbec takové střety umožňuje. "Právě překonání malicherných různic v rámci "vyššího dobra" je prubířským kamenem, jímž Okamura, Bartoš, Sládek nebo Konvička nedisponují. Proč? Protože jim nejde jen o prosazení svých ideálů o bezuzdném vlastenectví, nýbrž souběžně s tím i o politickou moc," podotkl.

Ani jeden z výše jmenovaných lídrů dosud podle Feriho nebyl s to potlačit v sobě ješitnost a mocichtivost a spojit se se svým dosavadním konkurentem. "Jakoukoliv možnou spolupráci perhoreskují jak čelní představitelé, tak mnozí členové, což mi poskytuje určitou úlevu. Demokratickému proudu jde ale především o zachování hry lege artis, čili ochranu pravidel, podle kterých se na politickém hřišti hraje, a o udržení ideálů, které tu od revoluce složitě zapouští kořeny, a jejichž význam je příliš velký nato, aby je rozvrátil několikatisícový řvoucí dav," dodal.

Související

Dominik Feri

Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud

Exposlanec Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, rozhodl odvolací soud v pondělí. Feri byl už loni v listopadu uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby a potrestán nepodmíněným trestem v délce tří let. Někdejší politik, který vinu odmítá, se může dovolat k Nejvyššímu soudu.

Více souvisejících

Dominik Feri (TOP 09) Demonstrace proti islamizaci Evropy (6.2.2015)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy