Evropské hodnoty ví, jak zatočit s islámským extremismem. Zapojit se mají i muslimové

Praha - Výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský nabízí recept pro boj s islámským extremismem. Jako klíčové vnímá okamžité zatýkání radikálů a v dlouhodobém horizontu reformu islámu jakožto náboženství. Připouští, že chybou je i dogmatický multikulturalismus.

Podle výkonného ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovského, kterému šéfuje Jakub Janda, je proti islámskému extremismu v Evropě nutné bojovat na několika úrovních, které se doplňují. Hokovský svůj recept napsal na sociální síť Facebook v reakci na další teroristický útok v Londýně ze sobotního večera. 

Jednotlivé úrovně odlišuje na základě časového hlediska. "Okamžitě (dny a týdny): zatýkat radikály, sledovat podezřelé, posilovat ochranu měkkých cílů, tj. operativní práce bezpečnostních složek a zpravodajských služeb," zmiňuje Hokovský. Součástí řešení otázky extremismu by ale měly být i střednědobé aktivity.

"Střednědobě (měsíce-roky): zaměřit se na potírání šíření islámského extremismu, tj. taktická práce pro bezpečnostní politiku státu ideálně koordinovaná z jednoho centra. A posilování obranyschopnosti a odolnosti společnosti," uvádí. Z dlouhodobého hlediska je pak třeba podporovat reformu islámu. "Pěstovat výklad, který odmítne všechny prvky neslučitelné s principy osobní svobody, lidské důstojnosti a rovnoprávnosti v západním pojetí," upřesňuje. S tímto by ale podle jeho mínění měli přijít sami muslimové. 

Na závěr dodává, že vylučovat jakoukoliv spojitost extremismu a migrace není na místě. "Nelze se tvářit, že boj proti islámskému extremismu nesouvisí s imigrační a integrační politikou. Nezodpovědná politika otevřených dveří a přístup k menšinám v duchu dogmatického multikulturalismu jsou součástí příčin dnešní krize, a proto jejich odmítnutí je součástí řešení," uzavírá Hokovský.

Související

Nad Eu se stahují mračna.

EU čeká zánik? Chybou byl schengenský prostor i vstup zemí z východního bloku, tvrdí studie

Brusel - Občas se zdá, že cizí oko toho vidí víc než lidé, kteří žijí každý den uprostřed evropské politické nejistoty. Ve studii s názvem “Fractured Continent: Europe’s crises and the fate of the West,” se bývalý novinář pro Washington post William Drozdiak rozhodl podívat na věci, které dnes rozkládají Evropskou unii. Jako viníky jmenoval tři věci - společnou měnu euro, nekontrolovaný Schengenský prostor a vstup zemí z bývalého Východního bloku.
Dezinformační weby jsou fenomén současnosti. Když proti nim nezakročí stát, musí si firmy poradit samy

České manipulativní servery sleduje i vnitro. Seznam a důvod tají

Praha - Problematika šíření falešných a poplašných zpráv v prostoru českého internetu je stále naléhavější. Oficiální seznam tzv. dezinformačních webů sestavuje také Ministerstvo vnitra. Se svým seznam přišel také think-tank Evropské hodnoty a někteří novináři.

Více souvisejících

Evropské hodnoty extremismus islám kultura

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy