ROZHOVOR – Češi si zatím užívají léta a dovolených, volby do Poslanecké sněmovny se nicméně kvapem blíží. Pozornost se v nich bude upínat na hnutí ANO, ale též ČSSD, která v nedávné době zaznamenala propad preferencí. O slovo se hlásí menší strany, ale i zcela nová hnutí. Nezřídka se hovoří také o tom, že letošní volby budou zásadní pro další vývoj demokracie v ČR. „V dnešních demokraciích se největší autoritáři nacházejí na středu a levém středu,“ uvedla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Klára Plecitá ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Před lety jste napsala článek „Bez levice a pravice není demokracie“. Jak to vidíte dnes? Funguje toto tradiční rozdělení politické scény? Hnutí ANO, které je favoritem voleb, se drží kdesi ve středu a například ve Francii nedávno jasně vyhráli centristé.Ano, ve Francii vyhráli centristé, ale pokud se podíváme napříč Evropou, ve většině zemí vládnou levicové či pravicové vlády. Kritici modelu levo-pravého štěpení často poukazují v souvislosti s ekonomickou krizí na neschopnost pravice nastolit skutečně svobodný trh a na selhání levice v oblasti sociálního státu. Stranické systémy evropských zemí se však částečně proměňují vlivem vnějších okolností – globalizace a supranacionalismu.
Země evropské unie například zavádějí podstatnou část legislativy přijaté na úrovni Evropské unie a to domácí politice omezuje pole témat, o která se dá soutěžit. Zároveň to ale nastoluje nová, na kterých stojí euroskeptické (UKIP, AfD), anarchistické (Hnutí pěti hvězd) nebo populistické (Syriza, Podemos) strany. U tradičních stran levice a pravice pak dochází k přeorientování ideologií a programů a stranické systémy jsou doplňovány o strany nové.
Podkopává podle Vás Andrej Babiš demokracii v ČR? Jeho vizí je značně zredukovat dosavadní systém, jako kdyby mu byl parlament s opozicí na obtíž... Jako riziko pro demokracii ho vnímám, Andrej Babiš sní o oligarchii (diktatura nejvyšší vrstvy společnosti). Jeho označení parlamentu za žvanírnu, výkon poslaneckého mandátu jako „brigády“ vedle podnikání, nápady na redukci počtu poslanců, zrušení obecních zastupitelstev a signály o absenci demokracie uvnitř samotného hnutí ANO znamenají, že má problém i s minimalistickou koncepcí demokracie - vládnutí lidu skrze volené zástupce, kteří jsou voleni v pravidelných intervalech.
Velmi negativně vnímám také výsledky jeho politiky, které ztížily soukromé podnikání, což postihlo zejména venkov a malá města. Je jistě správné, pokud lidé platí daně podle zákona, ale dobrý stát není ten, kde se velká část lidí není schopna uživit v soukromém sektoru, a jsou tudíž závislí na státu. Je dobré si připomenout jednoznačné výsledky srovnávacích výzkumů režimů vládnutí - demokracie neexistují v chudých zemích a v bohatých zemích je pro ně rizikový špatný výkon ekonomiky, zmenšující se soukromý podnikatelský sektor a zvětšující se počet chudých. Demokracie je drahá, ale diktatury jsou ještě dražší.
Na podzim roku 2013 proběhl výzkum pozic českých politických stran. Vyplývá z něj, že ČSSD, ANO, KDU-ČSL byly již tehdy hodnoceny jako strany, které mají tendenci omezovat občanské svobody. V dnešních demokraciích se největší autoritáři nacházejí na středu a levém středu.
Čím vlastně hnutí ANO „uhranulo“ české voliče? Dle některých průzkumů má i přes 30 procent, což je na zdejší poměry neobvyklé.Analýzy dat z kvantitativních výzkumů příliš mnoho neříkají, voliči ANO nejsou socio-ekonomicky nijak zvláštní. Zajímavé je, že ANO získalo velkou volební podporu v době, kdy Česko překonalo dopady ekonomické krize a mezi lidmi vzrůstala životní spokojenost, spokojenost s fungováním ekonomiky a spokojenost s vývojem demokracie.
Slogan „ANO, bude líp“ zachytil spíše skutečnost, že pět dříve chudých zemí střední Evropy – Česko, Slovensko, Polsko, Slovinsko a Estonsko po roce 2010 předstihlo v životní úrovni nejchudší země EU – Řecko a Portugalsko - a přiblížilo se i životní úrovni Španělska a Itálie. Nevím, zda voliči ANO počítali s tím, že novinky jako EET povedou k uzavírání restaurací, malých obchůdků, zdražování jídel. Jak ale ukázal Bryan Caplan v knize „Mýtus racionálního voliče“, která vyšla v roce 2008, voliči volí mnohdy pod vlivem falešných představ.
Co udělala ČSSD tak moc špatně, že jí hromadně utíkají voliči?Podle mého názoru učinila dvě velké chyby. 1. Opustila hájení zájmů dělníků a nižších tříd, venkova a malých měst a orientovala se na témata městských liberálů – genderová rovnost, minoritní sexuální orientace, regulace životního stylu, inkluze, …, 2. vstoupila do vlády s hnutím ANO, pomohla mu schválit řadu zákonů v parlamentu i přes skandály jejího předsedy a premiér podal návrh na jeho odvolání až v okamžiku, kdy byl splněn koaliční program a blízko k řádným volbám.
Má ČSSD do podzimu ještě šanci přilákat voliče zpět?Oproti průzkumům získá asi více, ale na 20% nedosáhne.
Dosavadní předvolební kampaň je nemastná neslaná, chybí stěžejní téma. Čekají strany s „útokem“ na voliče až po prázdninách?Asi ano, doba letních prázdnin a dovolených není pro vedení kampaně vhodná.
Všechny strany s velkou slávou představovaly nové slogany a nová loga. Jak moc jsou tyto věci důležité pro českého voliče? Neexistuje bohužel český výzkum věnovaný vnímání sloganů a i v zahraničí jsou ojedinělé. V případě systému více stran, jaký existuje v Česku, jsou ale zřejmě méně důležité, než v případě amerického systému dvou stran. Obecně, účelem sloganů je shrnout téma kampaně. Měly by být obecné, chytlavé a časově relevantní. Neúspěšné slogany bývají konkrétní, negativní a časově neaktuální.
Na politickou scénu se vrátila ODA, má i svého kandidáta na prezidenta. Jaké má šance v těchto volbách?Podle výzkumů volebních preferencí je zřejmé, že si jí voliči ještě nevšimli. Netroufám si tedy odhadovat její šance.
Pak zde máme několik stran, které hrají na národní strunu – SPD, Úsvit či Realisté. Mají výrazný volební potenciál?Dnešní svět se skládá z národních států. Teoretici nacionalismu se domnívají, že nacionalismus byl předpokladem demokracie, protože napomohl ustavení moderních národních států, vytvoření politické komunity občanů, kteří hovoří stejným jazykem, procházejí stejným základním vzděláním, vyznávají stejnou kulturu a jsou schopni akceptovat stejná práva a povinnosti.
Politické strany by tento koncept nacionalismu měly mít implicitně obsažený ve svých programech. Zřejmě nemají, a proto vznikly SPD, Úsvit a Realisté, kteří jsou nacionální explicitně. Mají ale slabá jiná témata a křehkou strukturu. Nečekám, že dosáhnou výrazné podpory.
Nemáte pocit, že chování politiků obecně zhrublo? Už se nezdráhají ani vypouštět do médií či na sociální sítě vulgarismy... Přitahuje sprostý politik českého voliče? Domnívám se, že spíše odrazuje. Sprostý není totéž co razantní.
První přímá volba prezidenta rozdělila Čechy, což je dodnes patrné. Dá se očekávat vyhrocená kampaň i tentokrát?Česká republika má parlamentní systém vládnutí a změnu volby prezidenta z nepřímé na přímou považuji za chybu, které se dopustil předchozí parlament pod vlivem aktivistů, kteří se domnívali, že přímá volba usnadní cestu jejich favoritů do funkce prezidenta. Prezident je však volen absolutně většinovým volebním systémem, který velmi polarizuje společnost, takže kampaň nepochybně vyhrocená bude. Vítěz českou společnost opět rozdělí a na rozdíl od nepřímé volby to lidé nebudou vyčítat politikům, ale sobě navzájem.
Děkujeme za rozhovor.
Související
ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně
ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017
volby 2017 , Klára Plecitá (socioložka) , rozhovor , Hnutí ANO , ČSSD , Andrej Babiš , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , Realisté (strana) , Úsvit - Národní koalice , ODA , volební kampaň
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák