Stydím se za Soukupa. Zemanovi a Okamurovi leze do zadku! říká o svém někdejším příteli signatář Charty 77 Bok

Praha - Někdejší disident a signatář Charty 77 John Bok popisuje svůj vztah ke generálnímu řediteli TV Barrandov Jaromíru Soukupovi, s nímž ho pojilo členství v Transnacionální radikální straně. Oba tvrdě bojovali za zrušení trestu smrti. Podle Boka se však Soukup změnil.

John Bok se s generálním ředitelem a moderátorem v jedné osobě v televizi Barrandov seznámil v roce 1990. Bok byl tehdy členem liberální Transnacionální radikální strany, kam se přidal i student práv Jaromír Soukup. "Já jsem se s "radikály" založenými v Itálii spojil už v roce 1988. Oni totiž tehdy přijeli do Prahy a 21. srpna udělali na Václaváku demonstraci. Řetězy a zámky se připoutali u sochy svatého Václava. Žádali, ať sovětské tanky opustí Československo. Byli u toho Italové, Francouzi, Maďaři… Na Západě toho byly plné noviny, ale tady se to ututlalo," uvedl Bok v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Poté, co skupina požádala český disent o pomoc, se dostali k němu, což byl začátek Bokovy spolupráce se stranou.

Tehdejší signatář Charty 77 vylíčil, jaký byl Soukup tehdy jiný člověk. "Tím, že Míra studoval práva, měl trochu jiný vhled, přičemž jeho argumentace byla jednoznačná a trefná. Ten zásadní pohled byl, že trest smrti je vlastně revanš. Stát se dostává na úroveň toho zločince, který páchá odporný čin vraždy. Najednou dělá to samé, on se mstí. Naše společnost by měla být tak silná, aby toho člověka, který něco tak trestuhodného spáchal, unesla jako břemeno. A tohle jsme se snažili lidem vysvětlovat," popisoval Soukupův elán jeho dřívější přítel.

Bokovi nejde na rozum, proč se Soukup, jeho dřívější přítel, tak zásadně změnil. Konkrétně jmenuje jeho pořady na TV Barrandov, kam si zve i politiky a které jsou už i pod drobnohledem Rady rozhlasového a televizního vysílání kvůli neobjektivitě. "Já už na to fakt nemůžu koukat, jak servilně leze Zemanovi nebo Okamurovi do zadku a plácá úplné pitomosti. Je to trapné, stydím se za něj, byť by se mě to už nemuselo týkat. Nedovedu si to srovnat s tím člověkem, kterého jsem poznal v tom roce 1990, který byl velmi angažovaný, voluntaristický, živý, inteligentní. Když se na to někdy dívám, tak si říkám, nedělá si pr**l?" rozohnil se Bok.

Podle signatáře Charty 77 Soukup pouze okatě straní lidem, kteří jsou pro Boka "zmetci". "Profesora Drahoše snižoval a dehonestoval. Když je pro pluralitu, tak by jej měl akceptovat, a ne ho dehonestovat. To, co tam předvádí, si nedovolil ani Vladimír Železný na TV Nova," vysvětlil Bok, jenž si myslí, že pokud by Zemana zpovídal mladý Soukup, kterého si pamatuje, tak by mu kladl otázky, které by jej rozložily. "Nebyla by to rozhodně procházka růžovým sadem, myslím, že Zeman by tu židli velmi rychle opustil," shrnul Soukupův někdejší přítel John Bok. 

Související

Vláda ČR

Vláda vyhověla "hladovkářům". Na žádost Gruntoráda odvolala usnesení k Chartě 77

Vláda přistoupila na žádost disidenta Jiřího Gruntoráda a dnes hlasováním na dálku zrušila své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím Charty 77 o lidská práva a demokracii. Úřad vlády v tiskové zprávě zdůraznil, že to neznamená, že by kabinet opustil závazek Charty. Protestní hladovku před Úřadem vlády drží kromě Gruntoráda i John Bok, jejich akce ale může po tomto kroku vlády skočit.

Více souvisejících

John Bok Jaromír Soukup (TV Barrandov) Charta 77 Miloš Zeman Jiří Drahoš TV Barrandov

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy