Velvyslancem ve Vatikánu bude Kolaja, původně tam měl zamířit Forejt

Praha - Českým velvyslancem ve Vatikánu se stane Václav Kolaja. Papežský stát mu udělil takzvaný agrément, tedy souhlas. Do země by měl odcestovat na začátku května, pověřovací listiny poté předá papeži Františkovi.

Kolaja, který nahradí Pavla Vošalíka, do konce roku 2017 působil za KDU-ČSL jako politický náměstek na ministerstvu zahraničních věcí. Vystudovaný historik předtím v Černínském paláci zastával pozici kybernetického koordinátora. Na ministerstvu pracuje 22 let a postupně působil na zastupitelských úřadech v Londýně, Washingtonu a na stálém zastoupení ČR při EU.

V roce 2009, kdy Česká republika předsedala Radě EU, vedl Kolaja pracovní skupinu Rady pro všeobecné záležitosti a koordinoval vztahy s Evropským parlamentem. O tom, že by se Kolaja mohl stát velvyslancem ve Vatikánu, se začalo hovořit loni v létě.

Vošalík na pozici ambasadora působil téměř deset let. Dlouhou dobu byl za jeho pravděpodobného nástupce považován bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, kterého prosazoval prezident Miloš Zeman. Forejt měl do Vatikánu odjet již po skončení funkčního období prezidenta Václava Klause. Bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Forejta nejprve odmítal, nakonec souhlasil a vláda jmenování schválila.

Miloš Zeman však po zvolení do čela státu uvedl, že Forejt bude ve funkci na Hradě pokračovat. V dubnu 2015 při audienci u papeže Františka pak Zeman Forejta představil jako budoucího velvyslance. Řada diplomatů včetně ministra zahraničních věcí Zaorálka hlavu státu za toto vyjádření kritizovala, bývalý velvyslanec ve Vatikánu Pavel Jajtner Zemanovy výroky označil za nátlak na Svatý stolec.

Forejt dokonce v červnu 2015 v souvislosti s nominací na post velvyslance ve Vatikánu nastoupil do služebního poměru na ministerstvu zahraničí, zůstával ale na Hradě a měl na MZV neplacené volno. Snahy o jeho vyslání do Vatikánu ovšem vzaly zasvé koncem roku 2016 po aféře s kompromitujícím videozáznamem. Na jeho existenci upozornila média v prosinci 2016, Forejt krátce poté odešel z hradního protokolu a začátkem roku 2017 ukončil i služební poměr na ministerstvu zahraničí.

Zeman se přitom Forejta zastal ještě po jeho odchodu z Pražského hradu. "A já udělám všechno pro to, aby se naplnil jeho sen, to znamená, aby se stal velvyslancem ve Vatikánu," prohlásil prezident v rádiu Impuls. Podobě hovořil v lednu 2017 i v rozhovoru pro server Blesk.cz, kdy uvedl, že je Forejt ve Vatikánu přátelsky přijímán a bude záležet jen na této zemi, zda mu udělí souhlas, aby se tam stal velvyslancem.

Forejt se vrátil do hry ještě později. Lidové noviny na konci loňského srpna uvedly, že Zeman poté, co byl odmítnut jeho návrh na nominaci bývalého ministra dopravy Gustava Slamečky na místo velvyslance v Jižní Koreji, zablokoval nominaci Václava Kolaji na velvyslance ve Vatikánu a požadoval, aby vláda požádala o agrément pro Forejta.

Václav Kolaja (velvyslanec) Vatikán diplomacie Česká republika Jindřich Forejt

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy