KSČM jedná o eurovolbách 2019, dnes by měla vybrat lídra kandidátky

Širší vedení KSČM dnes schválilo volební program, odpoledne ho čeká ještě hlasování o podobě kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. V dopolední části zasedání vyjádřili komunisté solidaritu francouzským demonstrantům z hnutí takzvaných žlutých vest, které protestuje proti ekonomickým reformám, či přijali usnesení ohledně situace na Ukrajině. Debata se týká i pojmenování kandidátky, na které budou kromě komunistů i zástupci dalších subjektů či nestraníci.

O funkci jedničky na kandidátce usilují podle informací ČTK místopředsedkyně komunistů Kateřina Konečná, která je europoslankyní od roku 2014, a další europoslanec Jaromír Kohlíček. Ten zasedá v Evropském parlamentu od roku 2016 jako náhradník za zesnulého Miloslava Ransdorfa. O post se naopak proti předpokladům nepřihlásil Josef Skála, jeden z nejvýraznějších vnitrostranických oponentů současného vedení v čele s Vojtěchem Filipem.

Úvodní blok uzavřeného jednání vedení KSČM trval zhruba čtyři hodiny. "Máme schválený program, strategii k evropským volbám a po přestávce přistoupíme k dalším bodům, kterým jsou volby," řekl Grospič.

Po schvaleni volebni radu se konecne muze jit volit kandidatka do EP - dlouha sobota ?

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) 15. prosince 2018

Filip v úvodním projevu mluvil podle Grospiče mimo jiné o toleranci komunistů směrem k vládě ANO a ČSSD či postoji KSČM k hlasování Sněmovny o státním rozpočtu na příští rok. Usnesení o těchto otázkách ale ještě strana nepřijala.

EU bude bud demokratictejsi a nebo ji rozvrati populisticky nacionalismus. Spolecne na levici, nenechme to tak!

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) 15. prosince 2018

KSČM dopoledne schválila podobu předvolebního programu. "Chceme jít natvrdo do základních dokumentů EU, do jednotlivých smluv," řekla novinářům Konečná. Znamenat by to mělo posílení suverenity členských států, dodala. Zasazovat se chtějí komunisté i o silnější ochranu vnější hranice Evropské unie či debatu o ekonomickém stavu unie.

Komunisté se prvním místem kandidátky zabývali už v září, nakonec ale jednání odložili na dobu po letošních komunálních volbách. Konečná jako místopředsedkyně pro evropské záležitosti se již v posledních měsících přípravami na volby zabývá. Volby do Evropského parlamentu se v Česku budou konat 24. až 25. května. KSČM v posledních volbách v roce 2014 získala tři mandáty.

Související

Andrej Babiš Komentář

Babišovo odborářské chucpe. O bundu nejde, mnohem horší je něco jiného

Víte, co je to chucpe? Jde o specifický druh drzosti, nestoudnosti či opovážlivosti, tento výraz je ještě silnější než nehoráznost. Dost často se tenhle princip ilustruje na příkladu „člověka souzeného pro vraždu svých rodičů, žádajícího soud o shovívavost, protože je sirotek.“ Jedné takové nehoráznosti jsme byli ve středu svědky.  

Více souvisejících

KSČM Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Josef Skála (KSČM) Evropské volby 2019 Praha Jiří Dolejš Vojtěch Filip (KSČM) Jaromír Kohlíček (KSČM)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy