Na setkání třídenního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Řezně nejel žádný český člen vlády. Oficiálně tak ČR zastupoval český velvyslanec v Německu, Jan Podivínský. Na sjezdu padl návrh na možné uspořádání sjezdu v ČR. To vyvolalo mezi některými českými politiky vlnu kritiky.
Podivínský ve své zdravici na sjezdu zdůraznil, že Češi a Němci krok za krokem postupují v obnově vztahů, jejichž dobrou úroveň již dnes dokládají stále častější obchodní, regionální a kulturní setkávání. Podle velvyslance je to příkladem řešení jiných sporů v Evropě, mezi kterými zmínil odluku Británie od Evropské unie, terorismus a radikalismus.
Velvyslanec rovněž připomněl úsilí bývalého českého premiéra Petra Nečase a jeho někdejšího bavorského kolegy Horsta Seehofera o vzájemné sblížení. Za důležitý je totiž považován Nečasův projev v Mnichově v roce 2013, ve kterém vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Podle Podivínského v rozvoji vztahů chtějí pokračovat i nynější bavorský premiér Markus Söder a český ministerský předseda Andrej Babiš. „Jsem skálopevně přesvědčen, že před námi leží společná evropská budoucnost,” řekl na závěr Podivínský, jehož projev publikum opakovaně oceňovalo potleskem.
Velvyslancova slova ocenil nejvyšší politický představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, který k řečnickému pultu nastoupil hned po něm. Ten opětovně zdůraznil, tak jako v předchozích dnech, hrozbu nacionalismu. „Nikdy jsem doma neslyšel zlé slovo o Češích, ale mnoho ošklivých slov o nacionalismu,” uvedl Posselt, který má po otci sudetské kořeny a po matce štýrské.
Posselt se v projevu vymezil proti protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Ta jako jediná politická strana neměla na letošním sudetoněmeckém sjezdu informační stánek. Už v minulém roce jí pořadatelé neumožnili se oficiálně představit veřejnosti. Prostory má SL pronajaté, proto rozhoduje o tom, komu umožní informační stánek zřídit.
Předsedovi Sudetských Němců na AfD vadí mimo jiné její blízký vztah s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem. Posselt jej kritizuje za to, že chtěl zakotvit do evropského právního řádu dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše. Vůči těmto právním normám, na jejichž základě Němci byli po druhé světové válce zbaveni v Československu občanských práv a majetku, se vysídlenci dlouhodobě vymezují.
Posselt si přeje uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v České republice, podle něhož čas na to ještě nedozrál ,ale v budoucnu, za dva či tři roky by se tak stát mohlo. Německý ministr vnitra Horst Seehofer, to označil za „velkou myšlenku.“
Česká reakce
Méně nadšení taková idea vzbudila na české straně. „ Toto je silné kafe! Budu se ptát ministra zahraničních věcí zda byl pan velvyslanec vyslán na tento slet Ministerstvem zahraničních věcí případně, zda o jeho účasti jednala vláda. Pokud jsou jeho účast a slova vnímána jako oficiální vládní vzkaz v kontextu toho, že sudetští Němci chtějí pro příště pořádat své srazy na našem území a bez toho, aby uznali Benešovy dekrety jedná se o další nabourání naší zahraniční politiky,“ napsala např. rozhořčeně komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. Šéf KSČM Vojtěch Filip to považuje za provokaci vůči občanům ČR.
Kritický je i europoslanec Jan Zahradil (ODS). Serveru Parlamentní listy sdělil, že považuje téma Sudetských Němců v Česku za „uzavřenou kapitolu“. „ Pan Posselt si vyrobil celou svou existenci na tom, že ji chce nechat neuzavřenou,“ uvedl Zahradil, podle něhož si Sudetští Němci „ vybrali svou cestu sami – před válkou, za války a jako důsledek toho i po válce. Naši krajané, ani bývalí, to už dávno nejsou. Nehrajme s nimi tuto jejich hru.“
Proti návrhu se vymezila i vládní koalice. ČSSD to odmítla s tím, že by to mohlo poškodit „nejlepší současné česko-německé vztahy v historii“. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že to považuje za „nepřijatelnou provokaci“ a doufá, že nebyla „myšlena vážně.“
Za dobrý nápad to nepovažuje i předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan, podle něhož by to jen „nahrálo komunistům a dalším, kteří se odmítají ohlédnout za minulostí bez nenávisti,“ uvádí deník Právo. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09, Miroslava Kalouska, na to nedozrál čas.
Na sjezdu vystoupili někteří bývalí členové vlády, např. někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.
Seehofer zvláště ocenil přítomnost bývalého českého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který na události v roce 2016 vystoupil s projevem jako první člen české vlády. Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer za cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy.
Přítomnost českých politiků na sjezdu ostře kritizovalo hnutí SPD. To tvrdí, že SL má nacistické kořeny a proto je přítomnost českých politiků na sjezdu „naprosto nepřijatelná.“
Lidovci a Piráti byli jedinými stranami, který návrh na sjezd Sudetských Němců v Česku podpořili. „Přijde mi to jako logické pokračovaní prohlubovaní vzájemných vztahů,“ sdělil Právu Herman.
Podle poslance za Piráty, Jana Lipavského se jedná o dobrou myšlenku. " Přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v jejich původním domově je krásné gesto. Dá se očekávat, že jak čertíci z krabičky vyskočí různí pseudonárodovci,“ uvedl s tím, že „ jejich nenávistí a poštváváním by se ale organizátoři ani český stát neměli nechat zastrašit.“
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , Bernd Posselt , Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , Horst Seehofer , Daniel Herman
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 51 minutami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák