Sobotkova vláda hýří, na odměnách rozdala 155 milionů

Praha - Celkem 155 milionů korun rozdělila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) úředníkům na odměnách za první pololetí. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Nejvíc peněz rozdal úřad vlády, a to 26 milionů, nejvyšší odměnou pro jednotlivce bylo 130.000 korun pro jednoho z náměstků na ministerstvu financí. Obě předchozí vlády však rozdělily podle rozhlasu loni za půlrok práce výrazně více peněz, kabinet Petra Nečase dokonce o více než polovinu vyšší částku než Sobotkův.

Průměrná prémie na jednoho člověka udělená současnou vládou činila podle Radiožurnálu 15.746 korun. Nejvyšší průměrné odměny si vysloužili pracovníci úřadu vlády, kde na jednoho člověka připadlo 51.793 korun, a úředníci na ministerstvu zemědělství s průměrem 20.570 na jednoho.

Nynější vedoucí úřadu Pavel Dvořák dostal stotisícovou odměnu. Bývalý vedoucí Lubomír Poul dostal podle sdělení za první loňské pololetí ještě za premiéra Petra Nečase (ODS) na odměnách 968.000 korun.

Nyní obdrželi náměstci a ředitelé sekcí podle úřadu šest procent z celkového objemu peněz na odměny, ředitelé odborů 16 procent a ostatní zaměstnanci 78 procent. Úřad vlády má 502 zaměstnanců. Ze tří náměstků dostali další dva podle tiskové zprávy po 130.000 korunách. Třem ředitelům sekcí dal Úřad vlády na odměnách 70.000, 110.000 a 120.000 korun.

Ministr průmyslu Jan Mládek úředníky odměnil částkou 11 a půl milionu korun. Na hlavu si tak každý přilepšil skoro o dvacet tisíc. „Prémie si zasloužili za práci, kterou vykonávají. Například příprava energetického a horního zákona. A intenzivní práci v sekci zahraničního obchodu a evropské integrace," hájí odměny ministr.

Sobotka přitom ještě loni odmítal praxi, kdy vláda nadělí svým oblíbencům štědré prémie. Ty v minulosti v extrémních případech převýšily i roční plat. „Je to nespravedlivé. Tato praxe by měla být ukončena nejpozději nástupem nové vlády," měl plány premiér.

Nečasova vláda dala loni úředníkům na odměnách za první pololetí krátce před svým pádem zhruba 244 milionů korun. Předseda úřednického kabinetu Rusnok, který Nečase loni v červenci vystřídal, vysoké prémie kritizoval: „Když si představím, jak těžce se dnes v této zemi žije mnoha lidem a státní správa oprávněně brečí, že není na mnoho věcí, tak mě to zaráží a považuji to za velmi neprofesionální přístup minulé vlády."

Přesto pak ale Rusnokův kabinet v prosinci rozdal téměř 180 milionů, přestože nezískal důvěru a vládl v demisi, uvedl Radiožurnál. Tehdejší ministr financí Jan Fischer dokonce jednomu z náměstků dal odměnu ve výši 310.000 korun. Sám Fischer to považoval za přiměřené. „Já se domnívám, že byť je to částka nemalá, tak ti lidé si to zaslouží."

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

Vláda ČR odměna Bohuslav Sobotka

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 18 minutami

před 1 hodinou

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny

V noci na dnešek Rusové provedli útoky na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny, což způsobilo poškození zařízení a zranění alespoň jednoho pracovníka. Oznámil to podle ukrajinských médií ministr energetiky Herman Haluščenko. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy