KSČM bude muset po konci ve Sněmovně šetřit, myslí si Dolejš

Komunisté po volbách, které je poslaly po 30 letech ze Sněmovny, budou muset šetřit, ekonomicky se ale tato zásadní změna unést dá. ČTK to dnes řekl končící poslanec Jiří Dolejš. KSČM by podle něj měla za volební výsledek dostat státní příspěvek 19 milionů, celkem za čtyři roky pak 40 milionů korun. Zbavovat nemovitostí se komunisté nemusejí, myslí si.

Dolejš dnes přišel uklízet kancelář v komplexu sněmovních budov na Malostranském náměstí. Poslancem byl od roku 2013. Očekávaných 40 milionů korun označil za slabší částku. "Takže je jasné, že prvním úkolem po mimořádném sjezdu bude dát do figury ekonomiku tak, aby to fungovalo. Myslím si, že to není tak, že bychom byli ekonomicky ohroženi, pochopitelně to bude ale znamenat nějakou racionalizaci ve struktuře, a říci si, co je priorita," uvedl.

Loni od státu komunisté za mandáty dostali na činnost, na provoz a na institut zhruba 92 milionů korun, hospodařili ale se ztrátou. Zefektivnit chod strany je podle Dolejše možné, rozpočet ale tak podle něj vystačí jen na čtyři roky do dalších voleb. "Otázka je, kdybychom měli velké ambice do nějakých budoucích voleb, tak ty taky něco stojí. Je třeba vytvořit rezervu na tyto účely, příjemné to nebude, ale ekonomicky se to zvládnout dá," míní.

Zbavovat nemovitostí se komunisté podle něj nemusejí, za lepší pokládá jejich lepší využívání. "Vždy, když takováhle chvíle přijde, tyto hlasy zaznívají. Problém je, že když prodáte nemovitost, nemáte kde činnost provozovat. Spíš jde o lepší využívání těch nemovitostí. Když máte nemovitost nejenom v centru Prahy, ale i v centru Brna, Plzně, Hradce Králové, mohou vynášet," naznačil, kde by měla KSČM udělat změnu. Co se týká zaměstnanců, liší se jejich počet a forma úvazku podle Dolejše okres od okresu, část jich zaměstnává stranická centrála.

Loni komunisté hospodařili se ztrátou 26,7 milionu korun, v minusu tak zůstali třetí rok za sebou. První místopředseda KSČM Petr Šimůnek ČTK na jaře řekl, že vliv na výsledek hospodaření měly loňské volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Od letošních si sliboval obrat. V případě neúspěchu tehdy avizoval, že budou třeba provést změny. Předloni komunisté hospodařili se ztrátou devět milionů, v roce 2018 skončili v minusu zhruba 20 milionů korun.

Na úhradu volebních nákladů a činnost loni KSČM získala od státu 46 milionů korun, na provoz dalších 42 milionů korun, zhruba čtyři miliony pak činil příspěvek státu na činnosti politického institutu komunistů. Na členských příspěvcích strana vybrala 12 milionů, na darech 8,2 milionu korun. Za pronájem nemovitostí KSČM vybrala 20,6 milionu korun.

Nejvíc stejně jako předloni vydala strana na platy, a to 42 milionů korun. V hlavním pracovním poměru zaměstnávala 76 zaměstnanců, na dohodu o provedení práce 169 zaměstnanců. Na volební kampaň před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev komunisté vynaložili 19, 5 milionu. Stejně jako v minulých letech si KSČM nevzala žádný úvěr.

Související

KSČM

Komunisté odpoledne projednají postoj ke zvýšení schodku rozpočtu

Komunisté budou před středeční schůzí sněmovního rozpočtového výboru na dnešním odpoledním zasedání širšího vedení ladit stanovisko k vládnímu návrhu na zvýšení rozpočtového schodku z 320 na 500 miliard korun. Dosud KSČM menšinový kabinet při hlasování o rozpočtu podporovala. Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK dnes řekl, že pokud jednotlivé položky už komunisté odsouhlasili, měli by hlasovat i pro navýšení, a to včetně daňového balíčku.

Více souvisejících

Jiří Dolejš KSČM

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy