Poslanci podusili Schillerovou, výbor nakonec podpořil zvýšení schodku na 500 miliard

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní návrh, který navyšuje schodek letošního státního rozpočtu až na 500 miliard korun. Výbor podpořil pouze jeden pozměňovací návrh, který vznesl premiér Andrej Babiš (ANO) a který mění rozdělení dodatečných peněz. Například snižuje vládou navržený objem rozpočtové rezervy a přesouvá peníze do výdajů některých kapitol. S ostatními návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu výbor nesouhlasil.

Neuspěl například poslanec vládní ČSSD Václav Votava s návrhem navýšit rozpočet Správy státních hmotných rezerv o 460 milionů na obnovu zásob a vybavení. Výbor nepodpořil ani návrhy poslankyně STAN Věry Kovářové, která chtěla přidat například miliardu korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury, 300 milionů korun na obnovu kulturních památek nebo 5,4 miliardy krajům jako kompenzaci výpadu daňových příjmů.

Ministerstvo financí zaujalo k poslaneckým pozměňovacím návrhům s výjimkou Babišova negativní stanovisko. K návrhu poslankyně Kovářové poslat 5,4 miliardy korun krajům dokonce napsalo, že "Nelze kompenzovat všechno všem." Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dnes za tuto větu omluvila, označila ji za hloupou a dílo úřednického šimla. "Pan náměstek už to tady schytal během vašeho vystoupení," podotkla.

Ministerstvo financí musí rozpočet upravovat kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru, která snižuje příjmy rozpočtu a na druhé straně musí stát vynakládat peníze na odstranění následků a na boj se šířením nákazy. Ministerstvo v novém návrhu rozpočtu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. MF tak snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun. Jde už o třetí navýšení letošního schodku.

Původně schválený schodek měl činit 40 miliard korun, ale vláda ho musela postupně za souhlasu Sněmovny navýšit nejprve na 200 a potom na 300 miliard. Nynější navýšení na rekordních 500 miliard by Sněmovna měla schvalovat v první polovině července. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Na dotaz předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska ministryně Schillerová řekla, že ministerstvo nepočítá s "volným pádem" u příjmů rozpočtu. Pokud by přesto nastal, počítá se zavazováním příjmů a využitím nevyužitých peněz z předchozích let. K pokrytí případného vyššího propadu příjmů by mohla sloužit i vládní rozpočtová rezerva. Vláda ji původně navrhla v objemu asi 137 miliard, Babišův pozměňovací návrh ji zhruba o 100 miliard snižuje.

Rozpočtový výbor ke svému usnesení připojil i návrh doprovodného usnesení poslance KSČM Jiřího Dolejše, o kterém bude hlasovat až plénum Sněmovny. Dolejš v něm navrhuje, aby Sněmovna požádala vládu o zpracování koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027 a předložila ji do konce září Sněmovně. Ministerstvo financí s tímto doprovodným usnesením nesouhlasí, podle něj se to vzhledem k rozpočtovým pracím nedá stihnout.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Miroslav Kalousek Věra Kovářová Jiří Dolejš Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy