První dáma žádá pro prezidenta klid, ale Mynář jedná opačně. Hrad se k Zemanovi chová neuctivě, říká Kuba

Hejtman Jihočeského kraje za ODS Martin Kuba, který deset let sloužil jako lékař na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) či jednotce intenzivní péče (JIP), považuje za naprosto absurdní jednání hradního kancléře Vratislava Mynáře. Bez vědomí ošetřujícího doktora i personálu přivedl na specializované pracoviště Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) šéfa Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby mohl rokovat s hospitalizovaným prezidentem Milošem Zemanem. „První dáma paní Ivana Zemanová na čtvrtečním brífinku žádala pro svého muže klid, ale úředníci Hradu v čele s kancléřem Mynářem se chovají přesně opačně. Jedná se o neúctu k Miloši Zemanovi jako k pacientovi i jako k prezidentovi,“ říká pro EuroZprávy.cz Martin Kuba.

Apeluje na Kancelář prezidenta republiky, aby zachovávala důstojnost a soukromí hlavy státu Miloše Zemana, který je od neděle hospitalizovaný na specializovaném pracovišti v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba z ODS označil krok hradního kancléře Vratislava Mynáře, který potají bez vědomí ošetřujícího lékaře a zdravotnického personálu přivedl za Zemanem na pokoj předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, za projev obrovské neúcty. „Už opravdu nevím, co bych nazval větší absurditou než skutečnost, že se pan Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku, se šéfem Dolní komory potají vplíží na ARO či JIP za prezidentem, aby probírali politickou budoucnost. Pan prezident Zeman je nyní především pacientem, který potřebuje klid a odpočinek. Narušování jeho důstojnosti je trapné,“ je přesvědčený předseda Asociace krajů ČR. Vondráček ve čtvrtek navštívil Zemana, aby podepsal rozhodnutí, kterým svolal stálé zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. 

Podle Kubových zkušeností je pro normálního člověka velice obtížné, aby se vůbec dostal na ARO či JIP k nemocným či zraněným. Na obou oddělení totiž panuje přísný režim a řád, který znemožňuje návštěvu cizích osob. „Pokud se někdo na specializovaná pracoviště vydá za rodinným příslušníkem, musí se řídit tamními pravidly. Dovnitř se nikdo nedostane. Nejdříve musí zazvonit na službu konající sestru, představit se jí a říci, za kým jde. Teprve poté je vpuštěn.“ Ani tehdy ještě nemá návštěvník jistotu, že příbuzného uvidí. „Zdravotní sestra uvědomí ošetřujícího lékaře, který teprve rozhodne, zda někdo z rodiny může na chvíli na pokoj. Pokud misi zamítne, vysvětlí proč a seznámí blízké se zdravotním stavem pacienta,“ přibližuje lékař, jaký režim na ARO či JIPu panuje.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu v Nečasově vládě upozorňuje i na další rizika, která je nutné v současné době na speciálních pracovištích eliminovat. Jedná se především o dodržování protiepidemických opatření v kontextu s nárůstem nemocných na covid-19. „Opět nám čísla nakažených rostou, a tak je nutné dbát, aby sem infekce nepronikla. Pan prezident totiž díky věku patří do rizikové skupiny, navíc je pravděpodobně oslabený. Proto je dobré, aby přicházel do kontaktu jen s omezeným počtem lidí. Na druhou stranu my netušíme, kolik osob jej navštěvuje, protože nevíme vůbec nic,“ posteskne si.

Kuba, který pracoval také jako lékař Zdravotnické záchranné služby a zasahoval například i u tragické nehody autobusu u Nažidel v březnu 2003, kritizuje neustálé přešlapy Kanceláře prezidenta republiky. Vadí mu, že veřejnost každou chvíli dostává rozporuplné informace. „Nejdříve tvrdí, jak pan prezident potřebuje odpočinek, je slabý, abychom se za chvíli dozvěděli, že jmenoval soudce, či podepsal rozhodnutí, kterým svolal stálé zasedání nové Sněmovny, anebo, že si u něj úředníci a politici podávají dveře, jak s nimi probírá politickou situaci po volbách. Měli by si ujednotit informační linku, neboť takové jednání je směrem k panu prezidentovi neuctivé a nedůstojné.“

Bývalý 1. místopředseda ODS, který po Nečasově pádu v roce 2013 stranu z pověření vedl, si všímá paradoxu, kterým Mynář a spol. působí. „První dáma paní Ivana Zemanová na čtvrtečním brífinku žádala pro svého muže klid, ale úředníci Hradu v čele s kancléřem Mynářem se chovají přesně opačně. Jedná se o neúctu k Miloši Zemanovi jako k pacientovi i jako k prezidentovi,“ podivuje se. Prezidentovo okolí se podle Kuby chová jako božstvo v horách, které se do nich odebere, a pak někdo z výšin sestoupí, aby něco národu sdělil či vzkázal. „Takové vystupování nemá s demokracií nic společného. A znovu musím zopakovat, že podobné jednání zavání neúctou k prezidentskému úřadu.“

S rokováním o zbavení výkonu funkce by ještě počkal

Zastupitel Jihočeského kraje nedovede přesně predikovat, jak se vedení pražské Ústřední vojenské nemocnice k Vondráčkově tajné návštěvě a Mynářovu vystupování postaví. „Je možné, že odteď zpřísní režim kolem pana prezidenta a poučí zdravotní personál. Ale to je jen můj osobní názor, realita může být jiná.“ Střešovická nemocnice ale během dopoledne oznámila, že bez vědomí ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala nikoho k Miloši Zemanovi nesmí pustit. Na dodržování stanoveného opatření má dohlížet Policie České republiky.

Doposud byla nemocnice k Hradu loajální. Její ředitel a prezidentův lékař Miroslav Zavoral dokonce v neděli na tiskové konferenci odmítl prozradit Zemanovu diagnózu s odkazem na fakt, že od něj nemá svolení a porušil by tak lékařské tajemství. Nyní se ale ÚVN od neoficiální návštěvy distancuje, stejně jako od Vondráčkova vyjádření ohledně prezidentova zdravotního stavu, když prohlásil, že je schopen vykonávat úřad. Ústav chce incident interně prošetřit. Vondráčkovu návštěvu prověřuje jako takzvanou nežádoucí událost.

Kuba by zatím počkal s aktivací článku 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O zmíněném kroku má v úterý rokovat Ústavní komise Senátu. „Osobně bych ještě s nějakým radikálním řešením i chystaném rokování počkal. Kancelář prezidenta republiky by měla nyní vyhlásit, že dopřeje třeba deset dní prezidentu Zemanovi naprostý klid, během něhož jej nebude ničím zatěžovat. Navíc politická scéna se nyní ohledně povolebního vyjednávání bez prezidenta opravdu obejde.“

Rodák z Českých Budějovic si neodvažuje odhadnout, jakou diagnózou může prezident Miloš Zeman trpět. „Jednalo by se z mé strany o čiré spekulace a do nich se nechci pouštět. Od lékaře by se jednalo o neetické jednání. Obecně ale platí, že stav pacientů ležících na ARO a JIP se může den ode dne rapidně měnit. Nedá se tedy ani říci, jak se pan prezident může aktuálně cítit,“ míní pro EuroZprávy.cz hejtman Jihočeského kraje a lékař Martin Kuba.

Související

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Martin Kuba Vratislav Mynář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy