Sociální služby dostanou dalších 740 milionů korun

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou letos dalších 740 milionů korun na dofinancování zvýšených výdělků a na provoz. Částka se vyplatí z vládní rozpočtové rezervy.

Na twitteru to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poskytovatelé péče a kraje si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz na služby pro potřebné.

Schillerová uvedla, že dnes podepsala převod peněz z vládní rozpočtové rezervy. "Na pokrytí provozních nákladů poskytovatelů sociálních služeb a dofinancování zvýšení platů a mezd od 1. ledna 2021 půjde letos dalších 740 milionů korun," sdělila šéfka státní pokladny.

V sociálních službách vláda nařídila letos od ledna zvýšit platové tarify, a to o deset procent. Kraje už na jaře upozorňovaly na to, že letošní dotace mzdové náklady nepokryjí. Žádaly o zvýšení sumy. Schillerová po červnovém jednání kabinetu s Asociací krajů řekla, že poskytovatelé peníze na dofinancování dostanou a částka se ještě upřesní. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak hned na twitteru napsala, že sama hejtmanům už přislíbila 569 milionů korun a o dalších 300 milionech se bude vyjednávat. Ministerstvo práce koncem července oznámilo, že vláda schválila krajům 893,2 milionu korun na zvýšené platy, odměny a projekty. Suma se měla vyplatit z nevyčerpaných mimořádných dotací na odměny a ochranná opatření za epidemie.

Sociální služby mají za sebou krušné časy a musíme je podpořit! Hejtmanům jsem na dofinancování přislíbila 569 milionů korun. O dalších 300 milionech budeme teprve jednat. Peníze půjdou hlavně na navýšení platů zaměstnanců v první linii.

— Jana Maláčová ?? (@JMalacova) June 14, 2021

Kraje a poskytovatelé péče si na nedostatek peněz na sociální služby stěžují dlouhodobě. Provozovatelé zařízení pravidelně upozorňují na to, že bez dodatečných prostředků hrozí omezení péče o potřebné. O dofinancování se vyjednává téměř každý rok. V posledních letech chybí peníze hlavně na výdělky, ale i na provoz. Zvyšují se postupně náklady kvůli růstu cen. Společnost také stárne a klientů přibývá.

Hejtmani a poskytovatelé obvykle žádají o několik miliard na sociální služby víc, než pak skutečně dostanou. Většinou obdrží od státu do tří čtvrtin celkové požadované sumy. Ministerstvo práce to zdůvodňovalo tím, že financování má být vícezdrojové. Letos měl resort práce na dotace původně 21,4 miliardy korun, loni 18,6 miliardy.

Ministerstvo práce slibovalo, že v tomto volebním období připraví a prosadí změny systému financování sociálních služeb. Systémové úpravy ale do voleb nebudou.

Související

Alena Schillerová

Vláda ANO a SPD? Podle Schillerové nepředstavitelné

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) uvedla, že si nedokáže představit, že by hnutí ANO po příštích sněmovních volbách vytvořilo vládu s hnutím SPD. Tento názor podle ní "začíná probublávat" i v celém poslaneckém klubu.

Více souvisejících

Alena Schillerová sociální péče

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy