Vláda zvažuje prodloužení doby na vrácení peněz za kulturní akce

Lidé, kteří měli koupenou vstupenku na neuskutečněnou kulturní akci, budou moci déle žádat pořadatele o vystavení poukazu. Vláda v pondělí projedná novelu zákona, která upravuje lhůtu, v níž se akce zrušené kvůli opatřením proti koronaviru měly konat. Zákon byl časově omezen na akce s předpokládaným termínem konání do 31. října 2020, podle novely by se lhůta posunula na 31. březen 2021.

Umožní tedy pořadateli odložit vrácení vstupného na akce, které se mají uskutečnit do 31. března 2021 a budou kvůli epidemii zrušeny. Zákazník by tedy mohl, pokud začne novela platit, až do 30. června 2021 požádat pořadatele o náhradní poukaz na kulturní akci. Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného.

Zákon vláda přijala ve snaze zmírnit negativní ekonomické a sociální dopady pandemie na živou kulturu zahrnující divadelní a filmová představení, koncerty, pohybové či taneční produkce, kulturní festivaly a přehlídky. V případě zrušení plánované kulturní akce z důvodu pandemie tento zákon umožňuje pořadateli odložit vrácení vstupného a namísto toho zákazníkovi nabídnout poukaz, který bude moci využít na náhradní akci.

"Během léta sice došlo spolu s poklesem počtu nakažených osob k uvolnění situace, ale s podzimním nárůstem epidemie opět nastává další vlna omezení akcí a vývoj do budoucna je značně nejistý. Pokud nedochází přímo k zákazům a nastavení limitujících podmínek formou opatření exekutivy, pořadatelé, vedeni obavami o zdraví návštěvníků a účinkujících, mohou některé kulturní akce sami zrušit," stojí v předkládací zprávě. Česká republika navíc byla zařazena mezi rizikové země, takže mnozí umělci ze zahraničí svá vystoupení ruší. Nastává tedy podobná situace jako na jaře letošního roku.

S předložením novely předseda Sněmovny žádá o projednání návrhu ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.

V zákoně přijatém na jaře je výjimka pro určité skupiny lidí, tu by měla novela respektovat. Na okamžité vrácení peněz mají podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.

Restrikce v kultuře vláda zavedla od 10. března, uvolňovat se začaly v polovině května. Vláda uvolnila peníze postupně pro různé sektory kultury, nejprve miliardu pro státní instituce, příjemce grantů na živé umění a pro regionální instituce. Později vyhlásila program Covid-kultura pro podnikatele v kultuře se sumou 900 milionů korun pro jeho účastníky; teď se podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) chystá jeho druhá výzva. Dnes uvedl ministr v Lidových novinách, že lidé pracující v kultuře by mohli jako jednorázovou pomoc získat až 60.000 korun. Nárok bude mít každý živnostník z oboru, fungovat to bude podobně jako na jaře, kdy byl vyplácen jednorázový příspěvek 25.000 korun. Dohromady je na tuto pomoc vyčleněno asi 750 milionů korun.

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

Vláda ČR kultura koncerty

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy