Mluvčí českého Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake pro EuroZprávy.cz vyčíslil, kolik stojí provoz některých zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Dopady vládního návrhu sankčního balíčku na chod zahraniční diplomacie prozatím nejsou známé. Česká diplomacie nicméně hraje důležitou roli v boji proti ruské agresi. Podílí se na různých opatřeních, která efektivně působí vůči nelegální činnosti Moskvy. Nově mezi nimi je například zápis patriarchy Kirilla na sankční seznam ČR. Čeští diplomaté se podíleli mimo jiné na vyloučení Ruské federace z Rady Evropy.
Česká republika má v zahraničí asi 100 velvyslanectví a okolo 200 honorárních konzulátů. Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake pro EuroZprávy.cz přiblížil, kolik provoz zastupitelského úřadu stojí.
Konkrétně jsme se ho zeptali na dva zastupitelské úřady rozdílných velikostí – Berlín a Kišiněv. „Výdaje na provoz ZÚ Berlín, což je úřad nejvyšší politické důležitosti, v roce 2022 dosáhly výše 24 milionů korun, menší bilaterální úřad ZÚ Kišiněv výše 14 milionů. Jedná se o provozní výdaje ZÚ, které nezahrnují platové náležitosti na vyslané zaměstnance,“ vyčíslil Drake.
Vedle toho upozornil, že výdaje nejsou plně porovnatelné, jelikož jejich výše záleží na řadě aspektů. Mezi nimi je počet najímaných či vlastních nemovitostí; údržba majetku; zahraničněpolitické priority – patří tu cestovné, prezenční akce, projekty obchodně ekonomické diplomacie či zahraniční rozvojové spolupráce; počet vyslaných a místních pracovníků; či úroveň bezpečnosti v daném místě.
Drake doplnil, že MZV teprve na dopady vládního konsolidačního balíčku čeká. „Zatím se jedná o návrh takzvaného konsolidačního balíčku. O konkrétních dotačních titulech se bude teprve rozhodovat,“ upřesnil.
ČR rozšiřuje působení o dva nové konzuláty
A to v ukrajinském Dnipru a indické Bombaji. „Hlavním důvodem pro zřízení Generálního konzulátu v Bombaji je skutečnost, že Indie je pro Českou republiku politickou a obchodní prioritou. Samotná Bombaj je obchodním, finančním a bankovním centrem Indie. S tím souvisí i zvýšená poptávka po vydávání víz ze strany podnikatelského a obchodního sektoru a nárůst žadatelů v rámci cestovního ruchu,“ vysvětlil mluvčí MZV.
Ukrajina nadále zůstává jednou z hlavních priorit české zahraniční politiky, což je hlavní důvod zřízení tohoto úřadu v Dnipru na východě země. „Důležitým faktorem bude rekonstrukce a obnova Ukrajiny. Právě v tomto kontextu vyvstává potřeba posílit na Ukrajině diplomatické zastoupení, a to nejen na ústřední úrovni, ale i ve významných regionech, kterým bezesporu třímilionová Dnipropetrovská oblast je,“ pokračoval Drake.
Klíčová role Dnipra se po zahájení ruské invaze v únoru loňského roku ještě zvýraznila. „Nyní je ze všech hledisek hlavním hubem východu Ukrajiny. Působení úřadovny v Dnipru by mělo několik rovin – diplomatickou, ekonomickou a rozvojovou,“ doplnil.
Důležitost Dnipropetrovské oblasti v rozhovoru pro EuroZprávy.cz začátkem května potvrdil vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Česká republika o patronát nad oblastí v okolí Dnipra usilovala zejména kvůli tomu, že je průmyslovým srdcem Ukrajiny. „Pojali jsme to ambiciózně se zaměřením na obrovský potenciál obchodní spolupráce, který Dnipropetrovská oblast nabízí,“ řekl Kopečný s tím, že Česku svěřený region je z tohoto hlediska za Kyjevem zdaleka nejvýznamnější.
Zastupitelský úřad v Dnipru rozšíří počet těchto českých institucí na Ukrajině na čtyři. Prvním z nich je samozřejmě Velvyslanectví Kyjev, které vede Radek Matula. Následně má ČR Generální konzulát ve Lvově pod vedením Davida Nového a Honorární konzulát v Charkově. Ten je z důvodu války dočasně uzavřen. Vedl ho Oleg Vasilijevič Čigrinov.
V ukrajinské metropoli také stojí České centrum Kyjev, jehož ředitelkou je Tereza Soušková. Podle vlastních webových stránek centrum funguje normálně. Pod dikcí českého resortu zahraničních věcí rozvíjí dialog se zahraniční veřejností a podporuje aktivní prezentaci ČR ve všech oblastech kultury, vědy a školství. Na přání ukrajinské strany má statut kulturního oddělení českého velvyslanectví v Kyjevu.
Diplomatické vztahy s Ruskem na bodu mrazu
Česká centra se nacházejí ve více než dvaceti různých zemích. Mezi nimi figurují například Rusko, USA, Velká Británie, Japonsko, Korejská republika či Izrael, kde se nacházejí hned dvě – v Jeruzalému a Tel Avivu. Nicméně v Moskvě centrum pozastavilo činnost kvůli její agresi proti Ukrajině z loňského roku.
Začátkem března MZV vydalo prohlášení o uzavření dvou konzulátů na území Ruské federace – konkrétně Generálního konzulátu ČR v Petrohradu a Generálního konzulátu ČR v Jekatěrinburgu. Ke dni 6. března byli všichni zaměstnanci evakuování zpět do Česka. Konzuláty činnost ukončily o den později.
Česká republika se dlouhodobě prosazuje v diplomatickém boji proti Moskvě. Loni v červenci se česká diplomacie připojila k deklaraci 43 států s tím, že Ruská federace nemá žádný právní základ pro svou vojenskou operaci na Ukrajině. Česko se během loňského března podílelo i na vyloučení Ruska z Rady Evropy.
V dubnu letošního roku pak vláda schválila návrh ministra Jana Lipavského o zápisu první osoby na vnitrostátní sankční seznam. Touto osobou je Vladimir Michajlovič Gunďajev, lépe známý jako patriarcha Kirill. Lipavský tím pomohl připojit Českou republiku k dalším zemím, které Gunďajeva na sankčním seznamu mají. „Sankce proti této osobě již schválila například Británie, Kanada, Litva nebo Ukrajina. Nadále ovšem platí, že budeme všechny návrhy na sankce nejprve navrhovat na unijní úroveň, jelikož je rozdíl, když sankce přijme dvacet sedm zemí, nebo rozhodnutí, které bude platit jen v Česku,“ doplnil. Důkazní balík proti patriarchovi má podle něj přes sto stran.
Aktualizováno 26. dubna 2024 20:38
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Související
Írán překročil hranice, Lipavský si předvolává velvyslance
Opusťte Írán, vyzvala česká diplomacie občany
ministerstvo zahraničí , Indie , velvyslanectví
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová