Výchova nových lékařů v ohrožení. Lékařská fakulta Ostravské univerzity má problémy

Rektor Ostravské univerzity Jan Lata navrhne Akademickému senátu univerzity v příštích dnech odvolání děkana lékařské fakulty Arnošta Martínka. ČTK to dnes řekl mluvčí univerzity Adam Soustružník. Důvodem jsou podle mluvčího pochybení při přijímání studentů na lékařskou fakultu. Té teď kvůli tomu hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty.

Návrh na odvolání musí podle mluvčího projednat Akademický senát Lékařské fakulty a schválit Akademický senát univerzity. Martínkovo vyjádření se ČTK snaží získat. Už dříve uvedl, že rezignovat nehodlá.

Mluvčí univerzity řekl, že procedura odvolání se zahajuje, pokud děkan neplnil své povinnosti nebo závažným způsobem poškodil zájem vysoké školy nebo fakulty. "Docent Martínek v době, kdy byl děkanem, rozhodl od roku 2010 o přijetí 16 uchazečů, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení ke studiu studijního oboru Všeobecné lékařství. Přijetím těchto uchazečů se dopustil závažného porušení právních předpisů i vnitřních předpisů univerzity a podmínek přijímacího řízení pro tento studijní obor," uvedl Soustružník.

Podle něj za přijímací řízení i přijímání uchazečů odpovídá děkan. "O přijetí uchazečů, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení, neinformoval (děkan) garanta studijního oboru, ačkoli tato skutečnost je pro garanta důležitá z hlediska hodnocení přijímacího řízení," jmenoval jeden z další z důvodů pro návrh na odvolání mluvčí.

Vedení univerzity Martínkovi také vytýká, že u nestandardně přijatých studentů byla odstraněna původní negativní rozhodnutí o jejich nepřijetí ani po odvolání ze strany rektora a byla nahrazena pozitivními rozhodnutími děkana o přijetí. Podle mluvčího tyto kroky svědčí o Martínkově systémovém selhání ve funkci děkana, neplnění jeho povinností a poškození zájmů fakulty i univerzity.

Zprávy o možných manipulacích při přijímacím řízení na fakultu se v médiích objevily loni. Posléze dění na nejmladší lékařské fakultě začal prověřovat Národní akreditační úřad (NAÚ). Komise NAÚ ve zprávě, která unikla do médií, doporučila Radě NAÚ na základě zjištěných nedostatků zahájit řízení o omezení akreditace.

Když vypukla aféra kolem přijímacího řízení, rektor tehdy odmítl Martínka znovu jmenovat děkanem fakulty, která se v té době potýkala s personálními problémy. Jmenování odložil, ale po několika týdnech nakonec Martínka, který získal důvěru akademického senátu fakulty, děkanem jmenoval.

Související

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

Více souvisejících

lékaři Ostrava univerzity

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy