Česko by zničila i malá válka? Hrozba, která pro nás může být devastační

Praha - Podle některých analytiků se za poslední roky zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?

Všechno není jen černé. Loni 122 zemí hlasovalo pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.

Expert na jaderné zbraně Matthias Eken pro deník Metro uvedl, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".

Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.

Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).

V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.

Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.

Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.

Související

Jaderný výbuch

Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa projednávala možnost provést jaderný test. Byl by pro USA první od roku 1992 a mohlo by to mít mít závažný důsledek pro vztahy s dalšími atomovými velmocemi, napsal list The Washington Post. USA mají podezření, že zkoušky jaderných zbraní provádí Rusko a Čína, což obě země popírají.

Více souvisejících

jaderné zbraně - válka Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy