Josef Mašín chtěl navázat na otce, jeho činy dodnes budí kontroverze

Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze. Odbojáři se pokusili navázat na činnost svého otce Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté. Josef Mašín, který se narodil 8. března 1931 a nyní už mnoho let žije v USA, ale o svých činech nikdy nepochyboval, na rozdíl od řady jiných.

Josef Mašín se narodil v Lošanech u Kolína ve vlastenecké rodině legionáře. Dětství prožil během okupace v Poděbradech, kde byla rodina pronásledována gestapem, které pátralo po v odboji působícím otci. Spolu s bratrem a přáteli založil na počátku 50. let protikomunistickou odbojovou skupinu, která se pokusila pokračovat v sabotážích. Na podzim 1953 při pokusu probít se do západního Německa zastřelili policisty ve východním Německu. Josef Mašín, stejně jako jeho starší bratr Ctirad, který zemřel v srpnu 2011 v USA, svých činů v poválečném Československu a při útěku nikdy nelitoval.

"Nezáleží mi na tom, jak mě v Čechách vnímají. Nic se mnou nedělá, jestli mě někdo nazývá hrdinou nebo vrahem... Lidé, kteří přišli o život při našich akcích, byli všichni bez výjimky ozbrojeni," řekl před lety. Z rodné země podle svých slov neodešli proto, aby si zlepšili svůj život, ale aby se zapojili do boje proti komunismu. Poté, co se dostal na Západ, sloužil Josef v americké armádě. Po skončení vojenské služby žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se, s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii. Podnikal v řadě oborů, mimo jiné v oblasti kovových slitin a letadel. Nakonec zakotvil u elektroniky.

V Československu nebyli Mašínové nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát neúspěšně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let minulého století pak státní zastupitelství stíhání kvůli promlčení odložilo. Případ ale dodnes vzbuzuje emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Senát sice už několikrát Mašíny či jejich společníka Milana Paumera na státní vyznamenání navrhl, prezidenti je ale nevyznamenali. Na jaře 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) bratry Mašíny ocenil plaketou předsedy vlády.

Související

Ilustrační foto

Na nejvyšší ocenění Sněmovna navrhla Morávka, Balabána a Mašína

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva Sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi členy odbojové skupiny Tři králové Václava Morávka, Josefa Balabána a Josefa Mašína i další čtyři válečné veterány. K poslaneckým adeptům na medaili Za hrdinství patří trojice záchranářů Jiří Stuška, Martin Mikloš a Jiří Vašica, která loni v říjnu pomáhala zraněným při hromadné nehodě, byť byla v tu dobu mimo službu.

Více souvisejících

Josef Mašín Ctirad Mašín Komunismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy