Očkování proti covidu by mohlo mít kolem 65 procent pracovníků sociálních služeb. Podíl se od léta už dál nezvyšuje. Na třetí posilovací dávku zatím šla asi třetina naočkovaných zaměstnanců. ČTK to dnes řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Podle něj postoje k případnému povinnému očkování personálu odpovídají podílu naočkovaných. Vedení zhruba dvou třetin zařízení by s povinnou vakcinací souhlasila, podle třetiny má být očkování na rozhodnutí každého pracovníka.
Podle sociální ročenky na konci minulého roku v sociálních službách pracovalo 106.550 lidí. Z nich asi 70.900 bylo v domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, kde jsou nejzranitelnější klienti. Kolik zaměstnanců očkování ale skutečně má, není jasné. "Přesná data nejsou. Neexistuje registr pracovníků v sociálních službách," podotkl Horecký.
ČTK se snažila od ministerstva práce už začátkem srpna zjistit, kolik pracovníků domovů i terénních služeb se nechalo očkovat, zda má resort o počtu a podílu očkovaných přehled a jak chce k očkování motivovat neočkovaný personál. Dotazy zůstaly bez odpovědi.
Babišova vláda v demisi v pondělí oznámila, že možnosti povinného očkování proti covidu třeba u zdravotníků či pracovníků sociálních služeb posoudí komise. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se dnes vládní rada pro zdravotní rizika shodla na tom, že by ministerstvo zdravotnictví s dalšími resorty mělo připravit návrh na zavedení očkovací povinnosti u lidí nad 60 let a u vybraných profesí.
Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky.
— Jana Maláčová ?? (@JMalacova) November 23, 2021
"Osobně si myslím, že není úplně šťastné ráno téma otevřít a odpoledne rozhodnout. Je nutná diskuse, kterých služeb a zaměstnanců by se to mělo týkat a dokdy. Pro časový tlak nevidím důvod. Není potřeba, aby se rozhodlo hned. Situace v zařízeních je stabilizovaná," řekl ČTK Horecký. Podle něj má nyní covid kolem pěti či šesti stovek obyvatel a pracovníků domovů. Před rokem jich bylo více než 8000. Šíření nákazy omezuje právě očkování. V zařízeních ho má asi 92 procent klientů. Zhruba dvě třetiny z nich už dostaly třetí dávku.
Podle průzkumu asociace by vedení dvou třetin domovů byla pro povinné očkování. Třetina by zachovala dobrovolnost. Jako důvod uvádí i obavu z výpovědí. Podle Horeckého by ze sociálních služeb mohly kvůli povinnosti mít očkování proti covidu odejít "vyšší stovky či nižší tisíce" pracovníků. Zmínil, že motivování, kampaň a přesvědčování k vyšší proočkovanosti nevedly. Roli hrálo spíš to, zda jsou v zařízeních výrazní zastánci či odpůrci vakcinace, které ostatní následují. V některých domovech má tak očkování 90 procent personálu a v jiných 40 procent.
Podle Horeckého by ochotu k očkování mohlo zvýšit zpoplatnění testů. Zaměstnancům v sociálních službách by pro práci dál stačil test, museli by si ho ale sami uhradit. Ministerstva zdravotnictví a práce tento krok podle informací ČTK původně zvažovala, nakonec od něj ustoupila. "Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky," uvedla dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Zdravotníci mají už několik povinných očkování, která pro výkon své práce potřebují. Stanovuje je vyhláška. Také pracovníci sociálních služeb mají povinné očkování, a to proti žloutence.
Související
Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh
Příspěvek na péči se v roce 2024 zvýší. Stát dá na navýšení miliardy korun
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák