Jakou měl Nečas přezdívku? V kauze Nagygate se řešila konspirační řeč

Praha - Soud dnes vyslechl pracovníky Úřadu vlády v kauze exšéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové, a údajného zneužití Vojenského zpravodajství (VZ). Nagyové asistentka Eva Štánská prý sama dostala úkol sledovat dva pracovníky úřadu podezřelé ze zneužívání služebního auta. Vypovídal také řidič tehdejšího premiéra Petra Nečase Petr Nagy, který například popsal, jak v roce 2012 jednou na podzim zaznamenal, že ho možná někdo fotí z auta. Podle obžaloby nechala Nagyová sledovat kromě pracovníků hlavně tehdejší Nečasovu manželku Radku.

Soud vyslechl asistentku Nagyové z let 2012 a 2013 Štánskou. Nagyová a šéf Úřadu vlády Lubomír Poul prý nařídili sledování dvou pracovníků úřadu, ředitelky Hrzánského paláce, který využívá premiér, Aleny Hegerové a dalšího řidiče, Hegerové přítele Jiřího Pertla. Oba soud rovněž vyslechl. Nagyová prý Štánskou nejdřív úkolovala, aby dvojici sledovala z taxíku u paláce a také v Hegerové bydlišti za Prahou. Nagyová měla podezření, že pár zneužívá služební auto k soukromým jízdám, což ale Štánská nakonec nemohla potvrdit. "Říkala, že se to musí udělat jinak," dodala Štánská.

Nagyová podle ní měla také podezření, že ji nahánějí novináři, a jde jí o bezpečnost. Hegerové zadala, aby předala dalšímu obžalovanému v kauze, tehdejšímu šéfovi VZ Milanu Kovandovi, denní rozvrh Nagyové. Advokát Kovandy Jiří Matzner se Štánské ptal, zda se při komunikaci s jeho klientem používala kódovaná konspirační řeč, jak tvrdí obžaloba.

Asistentka to nepotvrdila. Uvedla, že se například pro premiéra běžně používala zkratka PP a pro vrchní ředitelku kabinetu VŘ. Kovanda prý měl označení Kovák nebo umělý pes. "Měl prý psa, který se moc nehýbal," popsala Štánská vznik přezdívky.

Řidič Nagy popisoval jedno podzimní ráno, kdy přijel pro tehdejšího premiéra Petra Nečase, aby ho odvezl do práce. Zaznamenal zhruba 200 metrů od sebe auto, ze kterého se zablesklo. Domníval se, že se může jednat o bulvární novináře, nebo kontrasledování, které prý bylo u premiéra běžné kvůli jeho bezpečí. Šel se na auto podívat a opsal poznávací značku. Pak napsal sms zprávu Nagyové (pozn.: jde o shodu jmen, nejsou v příbuzenském vztahu). "Informoval jsem vrchní ředitelku, že jsem zjistil tuto okolnost. Přišla mi zpráva, že je to prověřeno, že se jedná o lidi od policie, nebo naše lidi," dodal řidič. Dál tomu prý již nevěnoval pozornost.

Související

Jana Nagyová a Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Expremiér Babiš byl opět zproštěn obžaloby v kauze Čapí hnízdo

Pražský městský soud i podruhé zprostil expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Hlavní líčení při opakovaném projednávání rozsudku trvalo jen jeden den. Babiš si rozhodnutí soudu osobně nevyslechl, síň opustil po pronesení závěrečné řeči. 

Více souvisejících

Jana Nagyová Milan Kovanda Petr Nečas

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy