Dahlgren se ven nedostane: Soud prodloužil vazbu, je na bezpečnostním oddělení

Brno - Brněnský městský soud dnes prodloužil vazbu Američanovi Kevinu Dahlgrenovi, který je obviněný z vraždy svých čtyř příbuzných. Soud zároveň zamítl návrh 23letého cizince na jeho propuštění na kauci a stíhání na svobodě. Američanovi hrozí doživotí. Vražda se stala v roce 2013 v Brně-Ivanovicích a její motiv není dosud známý. Na objasňování kauzy stále pracuje policie. Zatím se neví, kdy začne proces.

Státní zástupkyně Zuzana Zámoravcová řekla ČTK, že důvodem prodloužení vazby byly obavy soudu z toho, že by se Dahlgren mohl pokusit znovu uprchnout. Dnešní jednání bylo neveřejné a justiční stráž na něj přivedla Američana částí justičního paláce, která je zcela oddělená od prostor pro veřejnost.

Jeho obhájce Richard Špíšek na Američanovu žádost nabídl soudu kauci i zajištění písemné záruky někoho důvěryhodného, kdo by městskému soudu slíbil, že se cizinec nebude dalšímu soudnímu řízení vyhýbat. Američan chtěl dát také písemný příslib, že do rozsudku v kauze ČR neopustí. Soud ale tyto návrhy nepřijal.

"Podali jsme si proti tomu ihned stížnost, kterou se bude zabývat brněnský krajský soud. Kdy se tak stane, to si netroufám odhadnout," řekl ČTK advokát Špíšek.

Dahlgren je ve vazbě ve věznici v Brně-Bohunicích od letošního srpna, kdy jej USA vydaly k trestnímu stíhání do ČR. Je prvním Američanem, kterého Spojené státy vydaly české justici ke stíhání. Kriminalisté v minulosti opakovaně uvedli, že zajistili dostatek důkazů usvědčujících Dahlgrena z vraždy. Její motiv ale zatím neznají. Snaží se jej zjistit společně s psychology a psychiatry, kteří posuzují jeho duševní stav.

Dahlgren požádal o propuštění na kauci již letos v srpnu. Soud ale tento návrh zamítl. Vůbec se tedy nejednalo o částce, kterou by byl cizinec ochoten za své propuštění na účet soudu složit.

Dahlgrenův advokát před dnešním jednáním řekl, že jeho klient si je vědom toho, že "šance na propuštění jsou nereálné". Ve věznici je na tzv. bezpečnostním oddělení. Je určeno pro zadržené, jež jsou pro ostatní vězně nebezpeční.

Američan je podezřelý z toho, že v roce 2013 zavraždil sestřenici, jejího manžela a jejich dva syny. Po činu prý založil v jejich rodinném domě požár. Mrtvé objevili při likvidaci požáru hasiči. V tu chvíli se již Dahlgren vracel letadlem do USA. Po přistání jej na letišti v jeho vlasti zadržela policie. Dva roky se pak vedla jednání, zda jej USA vydají ke stíhání do ČR.

Související

Zbraně

Vražedný útok uprchlíka v Chemnitzu: Soud vynesl trest za ubodání Němce

Na 9,5 roku do vězení dnes soud v Drážďanech poslal mladého Syřana za loňské ubodání 35letého Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici). Proti verdiktu je možné odvolání. Případ ve městě nedaleko českých hranic vyvolal rozsáhlé demonstrace, jichž se ve velkém účastnili i pravicoví radikálové, a měl i politické dopady.

Více souvisejících

vražda 4 lidí v Brně (Dahlgren 23.5.2013)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy