Mašínová může požádat o dědické řízení kvůli statku v Lošanech, SPÚ se neodvolal

Kolín - Kolínský soud 1. března rozhodl, že Josef Mašín byl v době svého úmrtí v roce 1942 majitelem statku a smlouvu, jíž postoupil statek v Lošanech svým dětem - Ctiradovi, Josefovi a Zdeně, podepsal pod nátlakem. Státní pozemkový úřad (SPÚ) se odvolávat nebude, Zdena Mašínová tedy může požádat o nové dědické řízení. Ve zchátralém stavení chce vytvořit důstojný památník svého otce.

"Státní pozemkový úřad respektuje přání Zdeny Mašínové, jednak aby odvolání nebylo podáno, jednak aby se věcí nezabývala vláda a v neposlední řadě, aby bylo vyčkáno na výsledky dědického řízení po generálmajorovi Josefu Mašínovi," řekla ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.

Mašínová u soudu zpochybňovala smlouvu, jíž protinacistický odbojář Josef Mašín postoupil statek svým dětem. Smlouvu podle ní podepsal otec pod nátlakem a skutečným vlastníkem byl i v době úmrtí on. Kolínský soud rozhodl, že Mašín skutečně smlouvu podepsal pod nátlakem, a tím ji zneplatnil.

Státnímu pozemkovému úřadu byl rozsudek doručen minulý týden, soudkyně kolínského okresního soudu Iva Winklerová v zákonné lhůtě požádala o prodloužení termínu na vyhotovení rozsudku. "Po prostudování tohoto rozsudku ze strany SPÚ je zřejmé, že se týká výlučně smlouvy z roku 1940 a vztahů v rodině Mašínových. Českého státu se toto rozhodnutí netýká, a proto se SPÚ proti tomuto rozhodnutí neodvolá. O samotném vlastnictví statku rozsudkem rozhodnuto nebylo a v této otázce SPÚ jako zástupce státu počká na výsledky dědického řízení po generálmajorovi Josefu Mašínovi," řekl Jordán.

Rod Mašínů na statku žil po staletí. V roce 1940 jej protinacistický odbojář Josef Mašín nechal přepsat na své tři nezletilé děti. Později statek zabral stát. Po listopadu 1989 získala dvě osminy statku Zdena Mašínová, zbytek zůstal státu, protože bratři Ctirad a Josef Mašínové se do Česka nevrátili - zůstali ve Spojených státech.

Právní zástupce Státního pozemkového úřadu Adam Rakovský po zatím nepravomocném rozhodnutí soudu v březnu uvedl, že úřad hodlá požádat ministra zemědělství, aby předložil věc k rozhodnutí vládě. Právní zástupce Zdeny Mašínové Milan Janoušek s tím nesouhlasil. "Nepravomocně to není ani Státního pozemkového úřadu, ani vlády ani kohokoliv jiného. Nepravomocně je to fakticky generála Mašína," uvedl k tomu Janoušek. Podle něj se tak stát již nemá celou věcí zabývat.

Související

Zdena Mašínová

Praha exhumuje ostatky Zdeny Mašínové starší, prozkoumá se hřbitov v Ďáblicích

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla exhumace uskutečnit, zatím není jasné. Novinářům to dnes řekli představitelé města a Zdena Mašínová mladší. Magistrát původně vyzvednutí ostatků odmítl s odůvodněním, že není možné bez prověření možností, jak by se postupovalo. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu.

Více souvisejících

Zdena Mašínová soudy Josef Mašín Státní pozemkový úřad

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy