Nejvyšší soud přezkoumá kauzu Promopro, dostal sedm dovolání

Brno - Sedm aktérů kauzy Promopro se obrátilo na Nejvyšší soud. Tento týden jejich dovolání dorazila spolu se spisem od Městského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance a podněty odsouzených v posledních měsících shromažďoval. ČTK to zjistila z justičních databází a ověřila u mluvčí Městského soudu v Praze Markéty Puci. V případu jde o vládní zakázku bez výběrového řízení na audiovizuální techniku.

Dovolání už loni k městskému soudu podali Vlastimil Maxa a Jaroslav Veselý, kteří dostali nejpřísnější tresty. Oba podnikatelé si mají odpykat devět let ve vězení. Dovolání podali také například Václav Čada, Marcel Příkopa a Libor Veverka.

Celkem justice v kauze Promopro potrestala devět podnikatelů. Obžaloba se týkala zakázky, kterou v roce 2008 získala firma Promopro bez výběrového řízení od úřadu vlády. Měla zajistit audiovizuální techniku při českém předsednictví EU, což splnila.

Tehdejší šéf Promopra Veselý podle rozsudku společně s jednatelem hlavní subdodavatelské firmy NWDC Maxou předkládali úřadu k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nijak nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví.

Ostatní odsouzení podnikatelé podle rozsudku nezákonně získané prostředky pomáhali legalizovat. Vytvářeli prý falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti.

Všichni obžalovaní podnikatelé dostali nepodmíněné tresty vězení, případně také zákazy činnosti a povinnost hradit škodu. Jediný Čada původně odešel s podmínkou, odvolací Vrchní soud v Praze mu ale trest zpřísnil na 3,5 roku nepodmíněně. Vinu všichni popírali, proces označovali za politickou objednávku.

Vedle podnikatelů čelili obžalobě také tři bývalí vysoce postavení státní úředníci z někdejší sekce pro předsednictví, a to kvůli způsobu zadání zakázky. Justice je však zprostila viny s tím, že jejich skutek nebyl trestným činem. Úředníci vycházeli z toho, že Promopro bylo jedinou firmou, která byla v dané době schopna rozsáhlou zakázku splnit.

Související

Ústavní soud ČR

Kauza Promopro definitivně končí, Ústavní soud odmítl stížnosti odsouzených

Kauza Promopro spojená s českým předsednictvím v EU definitivně končí, Ústavní soud odmítl stížnosti části odsouzených. Podali je Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa, Ivan Komárek, všichni dostali nepodmíněné tresty. Ústavní soudci stížnosti označili za zjevně neopodstatněné, zjistila ČTK z anonymizovaných usnesení v databázi soudu.
soudy

Verdikt v kauze Promopro bude řešit Ústavní soud, dostal stížnost

Verdiktem v případu Promopro se bude zabývat Ústavní soud. První z odsouzených podal stížnost, zjistila ČTK z justičních databází. Soudy v kauze potrestaly skupinu podnikatelů v souvislosti se zakázkou na audiovizuální techniku pro české předsednictví EU. Podle informací ČTK je pisatelem stížnosti Jaroslav Veselý.

Více souvisejících

kauza: promopro Nejvyšší soud Vlastimil Maxa (Promopro)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy