T.G. Masaryk: Zakladateli Československa by dnes bylo 162 let

Praha - Zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk podle politologa Bohumila Doležala určil směr vývoje českých zemí po první světové válce i po listopadu 1989, orientoval české země na Západ a označil Rusko jako hrozbu. První československý prezident se narodil před 162 lety, 7. března v Hodoníně.

Podle Doležala dokázal Masaryk to, co málokterý státník před ním. "Kriticky se díval na vlastní minulost ještě dávno předtím, než se stal prezidentem," uvedl Doležal a pro vysvětlení doplnil, že Masaryk si z vlastních zkušeností dokázal vybrat to dobré a negativní věci zavrhnout. "Masaryk měl také poměrně jasno v Rusku. Měl jasno v tom, že ruský bolševismus je převrácený imperialismus," řekl na adresu prvního československého prezidenta politolog. "Další věc, ve které měl jasno, že jediná možná orientace, která může zabezpečit Československo, je orientace na Západ," doplnil. Největším a zároveň asi nejznámějším úspěchem T. G. Masaryka bylo osamostatnění Čechů a Slováků a vytvoření jejich společného státu. "Otevřel české národní společnosti cestu k politické samosprávě, tedy k vlastnímu státu. Udělal to tak, jak to tenkrát šlo. Udělal to s mnoha, dejme tomu, chybami, ale udělal to a tahle zásluha je neoddiskutovatelná," stručně charakterizoval vznik Československa Doležal. "Češi na to měli právo, měli nárok, aby si své vlastní věci vyřizovali sami. Jakkoliv byla Habsburská monarchie velmi liberální, tak tohle právo jim vzala," doplnil s tím, že založení Československa byl podle něj Masarykův největší úspěch. Přes úspěchy, které mu nelze odepřít, se podle Doležala dopustil i několika významných chyb, které zasahují i do současnosti. "Po roce 1918 udělal velké množství chyb. Největší se pojí s národnostní politikou, kdy byl nedůsledný a ustoupil z toho, co si představoval, jako je soužití Čechů a Němců před rokem 1914," vysvětlil své tvrzení.

Podle něj to nebyla jediná Masarykova chyba, které se za svého působení ve vrcholné politice dopustil. "Také bohužel založil tu tradici, že prezident je otec národa a polobůh, ke kterému musí všichni vzhlížet," zdůraznil další jeho přehmat Doležal. "On sám proti prezidentskému kultu měl jisté výhrady, ale ty výhrady byly takové lehce pokrytecké a bohužel to poznamenalo vývoj po roce 1989, kdy prezident v našem politickém systému působí jako destruktivní element," doplnil Doležal s tím, že v současné době český prezident reprezentuje něco nejasného, ale jeho slova mají větší váhu, než vychází z litery ústavy. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Za první světové války opustil svůj původní názor, že by Rakousko-Uhersko bylo možné reformovat do moderního svazku samosprávných zemí. Vzhledem k aroganci absolutistické moci zaujal Masaryk stanovisko nezávislosti národů a národa českého a jeho vystoupení z monarchie. Během světové války přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Americký prezident Woodrow Wilson 18. října 1918 veřejně odvolal svoje dosavadní stanovisko, které podporovalo celistvost Rakousko-Uherska, a přispěl k rozpadu monarchie. Zároveň podpořil vznik Československa. Masarykova Washingtonská deklarace zaručující svobodu malým středoevropským a jihoslovanským národům se stala zakládající listinou nového demokratického Československého státu. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. V první polovině prosince 1935 Masaryk kvůli zdravotnímu stavu abdikoval, Národní shromáždění na jeho doporučení zvolilo prezidentem Edvarda Beneše. Začátkem května 1937 TGM poprvé zasáhlo onemocnění plic. V noci na 2. září 1937 dostal první československý prezident poslední záchvat. 11. září upadl do bezvědomí a 14. září 1937 na zánět plic zemřel.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Magda Vášáryová

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy