Češi unesení v Libanonu nedostanou od státu odškodné

Stát nemusí platit odškodné 40 milionů korun čtveřici Čechů, které v roce 2015 unesla skupina ozbrojených mužů v Libanonu. Pravomocně o tom dnes rozhodl odvolací pražský městský soud. Neuznal tak žalobu, ve které muži tvrdili, že české instituce pochybily a mohly únosu zabránit. Podle předsedkyně senátu Jany Knotkové za způsobenou újmu mohli únosci. Žalobci s rozhodnutím nesouhlasí a zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

"Určující zásadní příčinou újmy - toho, že byli žalobci od 18. července 2015 do 1. února 2016 uneseni - bylo kriminální jednání únosců," prohlásila soudkyně. Potvrdila tak prvoinstanční rozsudek a zamítla odvolání unesených Čechů. Stejně jako obvodní soud se přiklonila k názoru, že se neprokázalo, že by za únos čtveřice mohl stát.

Soudy také uvedly, že zpravodajské služby sice spadají do výkonné moci, ale "nevykonávají státní správu ve vlastním slova smyslu". Nespadají proto pod zákon, na základě kterého je možné do nich žádat za nesprávný úřední postup odškodnění.

Žalobu k soudu podali čtyři z pěti unesených Čechů - advokát Jan Švarc, překladatel Adam Homsi a novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, kteří v Libanonu zmizeli v roce 2015. V zajetí byli 199 dní.

Muži tvrdili, že civilní rozvědka měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání požádaly Česko Spojené státy. Švarc zastupoval Fajáda v řízení před českými soudy. V den jejich návratu do vlasti byl z české vazby Fajád propuštěn. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česko Fajáda nevydalo do USA.

V žalobě unesení napadají rozhodnutí, které v jejich věci učinila ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti a zahraničí nebo orgány pod ně spadající. Švarc dnes u soudu zopakoval, že se do akce zapojily tajné služby, které k tomu musely mít souhlas vlády. "K únosu by nedošlo, kdybychom v Libanonu nebyli. A nebyli bychom tam, kdyby nebylo jednání zpravodajských služeb," uvedl právník.

Švarc po skončení jednání novinářům řekl, že zamítnutí žaloby i odvolání očekával. Podle něj bude muset rozhodnout Nejvyšší, případně Ústavní soud. U odvolacího senátu žádal, aby věc vrátil k novému projednání. "Myslím si, že by bylo potřeby dát nám šanci svá tvrzení prokázat," uvedl. Žalobou podle něj chtěli muži docílit i toho, aby se ze svědeckých výpovědí dozvěděli, co se doopravdy stalo.

Únos Čechů prověřovala také tuzemská policie, která případ odložila. Práce Vojenského zpravodajství v souvislosti s tímto případem se stala terčem kritiky řady politiků i bezpečnostních expertů. Ministerstvo kvůli tomu udělalo analýzu případu, podle které zpravodajci zásadně nechybovali.

Související

Více souvisejících

Zmizení pěti Čechů v Libanonu libanon odškodnění únos / rukojmí

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy