ČT má Vitáskové zaplatit 20 tisíc. Výroky v reportáži byly nepravdivé, rozhodl soud

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková má nárok na odškodné 20.000 korun od České televize (ČT). Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4, verdikt není pravomocný. Vitásková se domáhala půl milionu korun za výroky, které zazněly o jejím trestním stíhání v hlavní zpravodajské relaci ČT. Podle ní byly nepravdivé. Soud jí přiznal odškodnění za jeden z nich. Česká televize se proti rozsudku podle mluvčí Karolíny Blinkové zřejmě odvolá.

Žalované výroky zazněly v pořadu Události 8. ledna 2018. V příspěvku o soudním jednání, kde bylo projednáváno odvolání v případu, v němž je obžalováno osm lidí včetně Vitáskové, zaznělo, že Vitásková měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny a že Vitásková zastavila správní řízení, které by těmto elektrárnám mohlo odebrat licenci.

Podle mluvčí ČT Blinkové přiznal soud Vitáskové odškodnění jen za výrok, který se týkal připuštění licencí. Ohledně druhého žalovaného výroku, tedy že Vitásková zastavila zmíněné správní řízení, soud pochybení neshledal. "Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 je nepravomocný a poté, co se Česká televize seznámí s jeho písemným vyhotovením se zřejmě odvolá," uvedla na dotaz ČTK Blinková.

Podle Vitáskové výroky neoprávněně zasáhly do jejího práva na ochranu osobnosti. Žena zdůrazňuje, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt.

Fotovoltaická kauza se týkala solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Obžalobě kvůli tomu čelila vedle dalších lidí od roku 2013 i Vitásková. Soud jí napoprvé poslal do vězení na 8,5 roku, justice ji ale nakonec loni pravomocně osvobodila. Vitásková jakékoli pochybení odmítala a stíhání označila za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně.

Obvodní soud pro Prahu 4 původně žalobě Vitáskové na veřejnoprávní televizi letos v červnu zcela vyhověl takzvaným rozsudkem pro uznání, tedy bez projednání věci. Televize totiž zdánlivě včas nezareagovala na soudní výzvu k vyjádření. U odvolacího soudu se pak ale ukázalo, že ČT reakci poslala s 300 stranami příloh v obálce, která se roztrhla, a Česká pošta ji proto vůbec nedoručila. Odvolací senát tedy původní verdikt zrušil a nařídil spor projednat.

Související

StarDance odhalila jména pěti mužských účastníků třinácté řady.

StarDance 2024 je kompletní. Tančit budou také herci Blažek a Hes

Jména všech deseti účastníků podzimní třinácté řady StarDance jsou známá. Česká televize ve středu na sociálních sítích odhalila jména pěti mužů, kteří se objeví na parketu. Už v pondělí prozradila, jaké slavné ženy budou usilovat o titul královny tanečního parketu. 

Více souvisejících

Česká televize odškodnění soudy Alena Vitásková

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy