Langer prohrál soud kvůli článku. Mafra se nemusí omlouvat ani platit odškodné

Mediální dům Mafra se s konečnou platností nemusí omlouvat ani vyplácet odškodnění bývalému ministru vnitra Ivanu Langerovi (ODS). Langer neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. S Mafrou se soudil kvůli článku Lidových novin z roku 2015 s titulkem "Korupční kauza kolem Langera se rozvětvuje". Nejvyšší soud rozhodnutí zveřejnil na úřední desce.

Policisté u Langera v roce 2015 dělali domovní prohlídky v souvislosti s takzvanou kauzou Vidkun. Nebyl ale z ničeho obviněn. Od Mafry chtěl omluvu a dva miliony korun. Obvodní soud pro Prahu 5 mu přiznal nárok na omluvu a 100.000 korun. Titulek podle obvodního soudu působil dojmem, že Langer je ústřední postavou korupční kauzy, což vedlo k újmě v jeho profesním i osobním životě.

Městský soud v Praze ale žalobu zamítl s tím, že nešlo o exces ze svobody projevu. Titulek nelze vnímat odděleně od obsahu. Z článku bylo zřejmé, že Ivan Langer není mezi obviněnými. Lidové noviny také už dříve na webu zveřejnily Langerovo vyjádření. Sporný titulek byl podle odvolacího soudu přípustnou mediální zkratkou za situace, kdy Langer představoval nejznámější jméno skloňované v souvislosti s prověřováním korupce.

Podle Langerova dovolání není možné, aby člověk, u kterého proběhla domovní prohlídka, byl jen na základě toho označován za osobu, kolem které se rozvětvuje korupční kauza.

Nejvyšší soud kromě jiného připomněl, že Langer je veřejně činná a známá osoba, bývalý ministr vnitra. "Osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě předkládá široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a každý svůj čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance," stojí v rozhodnutí, které jinak hlavně odkazuje na argumenty odvolacího Městského soudu v Praze.

Obžaloba v kauze Vidkun byla podána letos v červenci po 3,5 letech vyšetřování. Směřuje na dva vysoce postavené policisty, olomouckého podnikatele Ivana Kyselého a bývalého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD). Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a správou.

Související

Je symbolické, že v době, kdy ÚSTR strádá a chátrá, tak se do čela kabinetu dostal agent komunistické tajné policie a bývalý člen KSČ, řekl bývalý ministr Ivan Langer (vpravo) na křtu knihy Vetřelci na vnitru, kterou napsal poslanec Pavel Žáček o projektu Otevřená minulost, za nímž právě expolitik stojí. Rozhovor

Babiš se stal vůdcem poražených z Listopadu 1989. Bojím se, že jsme si ani za jeho vládnutí nesáhli na dno, říká Langer

Bývalého ministra vnitra a informatiky Ivana Langera vůbec nepřekvapuje, že se premiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO těší tak obrovské podpoře některých lidí, i když ministerský předseda čelí řadě problémů a skandálů. „Andrej Babiš se stal vůdcem poražených z Listopadu 1989. Jasně řekl, že za jejich životní a osobní neúspěch nemohou oni sami, ale jsou za něj odpovědní členové minulých vlád, kteří zde kradli a zničili tuto zemi. A slíbil jim jakousi odplatu, která spočívá v tom, že on tady vše napraví. Jeho voliči na takovou rétoriku slyší,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ivan Langer, který je stále členem ODS.

Více souvisejících

Ivan Langer soudy MAFRA odškodnění kauza Vidkun Nejvyšší soud Brno

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy