Letní tábory budou, stát ale zpřísní pravidla

S uvolňováním opatření zavedených proti šíření nového koronaviru se vyjasňuje, jak budou moct lidé v Česku trávit léto. Organizátoři letních táborů se dohodli s hlavní hygieničkou, že tábory se při zachování příznivé epidemiologické situace budou moci uskutečnit od 27. června. Vláda zvažuje před začátkem zahraničních dovolených snížit a stanovit maximální cenu testů na covid-19 pro samoplátce. Denní přírůstek počtu nemocných v Česku se týden drží pod 60. Vznikají plány jak čelit případnou druhou vlnu epidemie.

Podle organizátorů táborů by opatření navržená hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou neměla být překážkou. Na táborech by měla platit třeba přísnější pravidla pro personál v kuchyni, přesné podmínky a povolené počty účastníků zveřejní v pátek ministerstvo zdravotnictví.

Snížení a regulaci cen testů pro samoplátce by měla vláda projednat na své nejbližší schůzi, řekl Lidovým novinám (LN) ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle epidemiologů by jednou z podmínek pro dovolenou v zahraničí mohlo být právě testování před odjezdem, které zřejmě budou požadovat cílové země, a po návratu, které bude chtít Česko. Nyní za test samoplátci zaplatí kolem 3000 korun, podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže by test neměl být dražší než 500 korun. Hranice s Rakouskem a Slovenskem by se mohly otevřít 8. nebo 15. června, konzultace o možném turismu od července ČR vede se Slovinskem, Chorvatskem, Řeckem a Bulharskem.

Ve středu v Česku přibylo 48 případů koronaviru, v úterý to bylo 45. Počet nově odhalených nakažených mezi testovanými se posledních pět dní drží pod jedním procentem. Od začátku epidemie se nákaza projevila celkem u 8275 lidí, 5058 se už vyléčilo a 290 s nemocí covid-19 zemřelo. Počet aktuálně nemocných tak klesl pod 3000, v nemocnicích je 217 z nich.

Plány na případnou druhou vlnu epidemie připravují epidemiologové a tým takzvané chytré karantény společně s ministerstvem zdravotnictví, uvedl dnes na dotaz ČTK premiér Andrej Babiš (ANO).

Průzkum České školní inspekce ukázal, že v březnu a dubnu se kvůli epidemii v Česku zavřelo kolem 95 procent mateřských škol, i když jejich provoz vláda na rozdíl od ostatních stupňů škol nezakázala.

K Ústavnímu soudu míří další stížnost na vládní opatření, která měla snížit dopady omezení zavedených proti epidemii na ekonomiku. Třicítka senátorů soudu navrhla, aby jako nepřiměřené zrušil cenové moratorium na výši nájemného z bytů. "Vládní nařízení je napsáno tak, že by mohlo platit po neomezenou dobu. Jsme přesvědčeni, že tím neúměrně zasahuje do vlastnických práv," oznámil za navrhovatele senátor ODS Zdeněk Nytra. Podle něj se žádné hromadné zvyšování nájmů nekoná.

Opožděný program Covid III s vládními zárukami za firemní úvěry by podle ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Jiřího Jiráska mohl být vyhlášen 18. května. Původně měl program se zárukami za 150 miliard korun odstartovat na začátku května. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že programy s pomocí pro jednotlivá podnikatelská odvětví vláda nepřipraví a podporu plošně vyřeší právě COVID III.

Dopady epidemie a opatření proti ní pociťují také města a obce. Podle průzkumu Svazu měst a obcí zatím v důsledku koronavirové krize zrušily 10.000 investičních projektů za 8,4 miliardy korun a odložily 23.000 dalších za zhruba 27,6 miliardy korun. Svaz dnes kritizoval vládní návrh, aby obce zaplatily část kompenzačního bonusu pro živnostníky. Ve středu to odmítl Senát, zákon vrátil do Sněmovny.

Využít všechny možnosti čerpání náhrad a dojednat s vládou další způsoby pomoci hodlají České dráhy. V osobní dopravě přijdou kvůli koronavirové krizi o 2,5 miliardy korun, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). Tržby pražského kongresového průmyslu se započtením návazných služeb by se letos mohly proti předpokládané hodnotě propadnout o 74 procent, zaniknout by mohlo až 6200 pracovních míst, zjistil průzkum pro Prague Convention Bureau.

Dopady epidemie však zároveň otevírají nové možnosti. Zhruba tři čtvrtiny firem ve 12 zemích střední Evropy včetně ČR plánují po zkušenostech z letošního jara usnadnit práci z domova, ukázal průzkum poradenské společnosti Deloitte.

Související

děti

Letních táborů dětí každý rok přibývá, loni jich bylo 4300

V Česku v posledních letech každý rok přibývá letních táborů. Zatímco v roce 2014 se jich konalo asi 3700, loni téměř 4300. V minulém roce se táborových pobytů zúčastnilo přes 230.400 dětí a mladých. Uvádí to zpráva o mládeži, kterou připravilo ministerstvo školství.
Děti

Děti se v září vrátí do lavic. Populární školy v přírodě jsou ale v ohrožení

Rostoucí počet nově infikovaných koronavirem a s ním související riziko druhé vlny epidemie, která se může sejít se sezónou chřipky a jiných respiračních onemocnění, ohrožuje školy v přírodě a jiné vícedenní aktivity pro děti. Řada českých škol se rozhodla tyto akce přesunout na podzim. Nyní ale samy nevědí, zda je zas nebudou muset znovu rušit.

Více souvisejících

Tábory dětské tábory

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy