Před epidemií bylo 9,5 procent lidí pod hranicí příjmové chudoby

V Česku ubylo před začátkem koronavirové epidemie lidí, jimž hrozila příjmová chudoba. Jejich podíl meziročně klesl z 10,1 na 9,5 procenta. Příjmy domácností tehdy rostly. Na jednoho jejich člena připadalo předloni 209.800 korun čistého, tedy meziročně o 14.700 korun víc. Výsledky průzkumu o životních podmínkách za loňský rok dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Každoroční pravidelné zjišťování životních podmínek se konalo loni v první polovině roku. Ukazatele tak odrážejí stav z roku 2019, tedy před začátkem epidemie. Jak se změnily příjmy kvůli ošetřovnému, karanténám či výpadku práce, bude zřejmé až z letošního průzkumu. Jeho výsledky budou nejspíš v příštím roce.

Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13.640 korun za měsíc. V předchozím roce byla o 822 korun nižší.

Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 20.460 korun za měsíc. U samoživitele s malým dítětem to bylo 17.732 korun, u rodičů se dvěma menšími dětmi 28.644 Kč a se třemi dětmi pak 38.192 korun.

Pod hranicí příjmové chudoby bylo loni před začátkem epidemie 9,5 procenta Čechů a Češek. V přepočtu je to kolem milionu lidí. O několik desítek tisíc jich tak meziročně ubylo.

"V roce 2019 příjmy u deseti procent domácností s nejnižšími příjmy rostly rychleji než u středně příjmových kategorií obyvatel," uvedl Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

V roce 2011 se hranice ohrožení příjmovou chudobou rovnala 9420 korunám. Od té doby částka každý rok rostla. V posledních letech se zvedala rychleji. Nejméně lidí chudoba ohrožovala v roce 2013, a to 8,6 procenta. Nejvyšší byla naopak předloni, kdy se pod stanovený příjem dostala desetina Čechů a Češek.

Meziročně se čistý příjem domácnosti na osobu v roce 2019 zvedl o 7,5 procenta na 209.800 korun. V roce 2010 byla částka o 65.200 korun nižší.

Na člena úplné rodiny s dětmi připadlo předloni 180.100 korun. V neúplné rodině to bylo 146.800 korun. Samotní lidé nad 65 let měli 198.300 korun a mladší pak 313.900 korun čistého na rok.

Příjmová chudoba ohrožovala už loni před epidemií téměř třetinu neúplných rodin s dětmi, podíl se meziročně zvýšil. U ostatních domácností poklesl. I tak pod příjmovou hranicí skončilo 37 procent samotných seniorů nad 65 let a 16 procent mladších lidí, z úplných rodin pak šest procent.

Podle statistiků klesl na pět procent podíl lidí, kteří trpěli materiálním nedostatkem, kdy si nemohli dovolit pět a více ze 13 sledovaných položek. Tři z deseti lidí si nemohli pořídit nový nábytek místo opotřebovaného, pětina nezvládla nečekaný výdaj 12.000 korun či týdenní dovolenou.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) chudoba Lidé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy