Regulace energetických zprostředkovatelů začne platit v druhé polovině roku

Připravovaná regulace energetických zprostředkovatelů, kterou od letošního roku zavádí novela energetického zákona, začne platit až v druhé polovině roku. Energetický regulační úřad (ERÚ) teď připravuje potřebný registrační systém. Zprostředkovatelé, kteří budou chtít ve svém podnikání pokračovat, budou muset podat žádost o registraci mezi 1. červencem a 30. zářím.

ČTK to řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Novela energetického zákona vstoupila v účinnost začátkem letošního roku, přináší větší ochranu zákazníků na trhu s energiemi.

Doteď téměř nikým a ničím nesvázané podnikání se dostává pod dozor Energetického regulačního úřadu. Energetickým zprostředkovatelem je od 1. ledna 2022 každý, kdo zajišťuje sjednávání, změnu nebo zrušení smlouvy o dodávkách energií. Nezáleží přitom na tom, pro koho takovou činnost vykonává, zda jde o odběratele nebo samotného dodavatele. K tomu, aby se dotyčný stal zprostředkovatelem a platila pro něj nová pravidla, stačí, aby se na obstarání smlouvy či podpisu i jen podílel. K 1. lednu se však zprostředkovatelé vykonávající činnost dosud v režimu živnostenského zákona ještě nemusejí registrovat podle energetického zákona, tato povinnost pro ně bude platit právě od druhé poloviny roku.

"První zprostředkovatelé se nám ozvali už krátce po schválení novely, na podzim loňského roku. Zatím ale nemusejí na úřad spěchat. Samotné oprávnění k provádění registrací máme až od druhého pololetí. Teď připravujeme registrační systém, aby se očekávaný nápor zvládl," řekla členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Kolik žádostí o registraci do nového registru zprostředkovatelů úřad obdrží, zatím není jasné. I střízlivé odhady očekávají v první vlně tisíce žadatelů.

Registr zprostředkovatelů tedy bude veřejně přístupný také až od druhé poloviny roku, kdy se začne plnit jmény a registračními čísly. Zapsat se do něj ale nebudou muset všichni. Výjimka platí pro ty, kteří působí přímo pod hlavičkou již licencovaného dodavatele energií, který za ně nese plnou odpovědnost. A registraci nepotřebují ani lidé, kteří například jednorázově pomohou s uzavřením smlouvy svým příbuzným.

Kde naopak novela energetického zákona nedává žádné odklady a nová ustanovení platí už nyní, jsou podmínky platné pro zprostředkovatelské smlouvy nebo smlouvy o dodávkách energií uzavřené přes zprostředkovatele. "V oblasti smluv je novela takzvaně nepřímo retroaktivní. To znamená, že od 1. ledna mohou spotřebitelé vypovědět zprostředkovatelské smlouvy bez jakéhokoliv postihu, i pokud by šlo o smlouvy uzavřené před tímto datem. Pokud tedy někdo právě bojuje s energetickým šmejdem, kterému například podepsal přihlášku do energetické aukce už minulý rok, teď může zprostředkovatelskou smlouvu bez sankce vypovědět," řekl člen Rady ERÚ Ladislav Havel. Od poloviny tohoto roku navíc veškeré, i starší smlouvy uzavřené se zprostředkovateli, musejí splňovat nové zákonné podmínky, jinak se automaticky stanou neplatnými, i kdyby je nikdo nevypověděl.

Od druhé poloviny roku bude možné na ERÚ řešit také spory o splnění povinnosti ze smlouvy se zprostředkovateli mimosoudní cestou. Nicméně ERÚ musí v těchto případech podle zákona vést obě strany sporu k dohodě, mimosoudní řešení proto nebude mít autoritativní povahu "přikázaného" řešení. Autoritativně tak budou moci rozhodovat pouze soudy.

"Nová zákonná ustanovení pomohou nám a především spotřebitelům. Energošmejdi tu za několik let zneužili důvěry desetitisíců spotřebitelů, kteří místo levného dodavatele skončili s pokutou. Počítejme ale s tím, že samotný registr vše nevyřeší. Zprostředkovatele jsme doteď nemohli kontrolovat ani pokutovat, takže nemáme zákonný důvod, proč je rovnou při registraci odmítnout. Těm nepoctivým jejich nekalé jednání budeme muset teprve prokázat. Proto žádáme spotřebitele, aby zatím byli obezřetní, než se situace skutečně zlepší i ve spotřebitelské praxi," uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Novela přináší také další změny, dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit změny v účinnost.

Související

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 
energie

Evropská unie pošle na Ukrajinu nouzovou energetickou pomoc

Evropská unie reagovala na nedávnou sérii cílených raketových útoků a útoků bezpilotními letadly ze strany Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mobilizací nouzové energetické pomoci, která je již na cestě na Ukrajinu. Evropská komise (EK) o tom informovala v úterní zprávě v Bruselu.

Více souvisejících

Energetika Energetický regulační úřad

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy