Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Státní zástupce požadoval doživotí. Soudy ji ale pravomocně osvobodily. Některá média v mezičase informovala o Marešové, aniž dostatečně respektovala presumpci neviny, případně používala expresivní či bulvární jazyk. Zdravotní sestra pak některá česká vydavatelství a televize zažalovala.

Žaloba na TV Nova se týkala desítek reportáží z let 2014 až 2016. Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Marešové milion korun, Městský soud v Praze odškodnění zvýšil na 1,2 milionu. "Zadostiučinění přiznané žalobkyni ve výši 1.200.000 Kč není zjevně nepřiměřeně nízké," rozhodl letos Nejvyšší soud.

Justice podle nejvyšší instance správně zohlednila judikaturu v oblasti ochrany osobnosti, ale také odškodnění přiznané zdravotní sestře ve sporech s jinými mediálními domy. Rozhodnutí o ústavní stížnosti podle dostupných informací zatím nepadlo.

Od vydavatelství Vltava Labe Media (VLM) žádala Marešová 2,5 milionu korun. Vysoudila jen 100.000 korun, stejnou částku zaplatilo vydavatelství ještě před začátkem soudního projednávání. Marešové se také omluvilo.

Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musel ženě podle pravomocného rozsudku zaplatit 900.000 korun. V září obvodní soud nepravomocně rozhodl o odškodném 700.000 korun od vydavatelství Mafra.

Marešová žalovala i vydavatelství Economia, žalobu ale později stáhla. Podle právníka Marešové a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda. Ve sporu Marešové s televizí Prima zatím soudy rozsudky nevynesly.

Související

Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.
Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová vysoudila další odškodné, verdikt je zatím nepravomocný

Vydavatelství Vltava Labe Media (VLM) má zaplatit 100.000 korun zdravotní sestře Věře Marešové za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Nepravomocně o tom v úterý rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5. Marešová po VLM v žalobě požaduje 2,6 milionu korun, vydavatelství jí ještě před zahájením soudních jednání uhradilo 100 tisíc korun.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) soudy TV Nova

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy