Česko čelí 13 mezinárodním arbitrážím, může přijít o desítky miliard

Česko čelí aktuálně 13 mezinárodním arbitrážím, z toho pět souvisí s investicemi do fotovoltaických elektráren. Další tři souvisí s podnikatelem v cestovním ruchu Václavem Fischerem. Souhrnná výše všech žalovaných nároků přesahuje 34 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí.

Největší částku požaduje v mezinárodní arbitráži společnost Diag Human, a to zhruba jednu miliardu dolarů (přibližně 22 miliard korun). Kvůli nerealizovaným obchodům s krevní plazmou vedla společnost s Českem spor o miliardy korun už dříve. Oproti předchozí arbitráži, ve které firma požadovala komerční nárok proti ministerstvu zdravotnictví, je nová žaloba z prosince 2017 investičním nárokem na základě mezinárodní dohody.

Jedním z nejnovějších sporů státu je arbitráž s Václavem Fischerem. Ten ve dvou sporech požaduje zhruba dvě miliardy korun za neochránění investice při vytěsnění ze společnosti Cestovní kancelář Fischer a za údajný nezákonný konkurz, kterým mělo dojít ke znehodnocení investice.

Vedle toho již od roku 2016 vede německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má většinový podíl rovněž podnikatel Václav Fischer, mezinárodní arbitráž. V ní požaduje 2,8 miliardy korun (125,2 milionu dolarů) za dvě dopravní letadla Boeing 737 zadržená před 11 lety při konkurzu na Fischerův majetek.

Dosud bylo podle údajů MF proti České republice ukončeno 26 arbitráží. Celkem 20 z nich skončilo pro stát úspěšně, tři spory byly ukončeny narovnáním a tři arbitráže ČR prohrála. Nejnákladnější arbitráží byl pro Česko spor se společností CME ohledně znehodnocení investice do televize Nova. Stát v roce 2003 musel firmě zaplatit 10,6 miliardy Kč.

Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly většinou pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí již delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. V roce 2009 v létě začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.

Související

Ministerstvo financí

Česko částečně neuspělo v arbitráži s Diag Human, ministerstvo se odvolalo

Česká republika částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Na základě výsledků arbitráže by tak Česko mělo zaplatit 15,5 miliardy korun. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.
Ministerstvo financí

Česko uspělo v mezinárodní arbitráži o více než 5 miliard korun

Česká republika uspěla v mezinárodní arbitráži se švýcarskou společností Pawlowski AG za zhruba 5,2 miliardy korun, informovalo dnes ČTK ministerstvo financí. Na posun v arbitráži upozornil Reportér magazín. Spor se týkal údajně zmařeného developerského projektu v pražských Benicích.

Více souvisejících

arbitráž Ministerstvo financí Ekonomika diag human

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy