Kompenzační bonus bude možné získat i za duben, vláda jej prodloužila

O kompenzační bonus 1000 Kč denně určený podnikatelům a společníkům malých firem bude možné požádat i za duben. Prodloužení o jeden měsíc dnes schválila vláda, informovala natwitteruministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dosud bylo možné o příspěvek žádat za únor a březen.

Kompenzační bonus finanční správa vyplácí na základě nového zákona, který zvýšil příspěvek z 500 na 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Pracovníkům na dohodu zůstává příspěvek 500 Kč denně. Bonus již nově není navázán na nouzový stav a podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Zákon umožňuje vládě prodlužovat příspěvek svým nařízením, není tak již potřeba novelizovat zákon.

"Nový kompenzační bonus až 1 000 Kč denně pokračuje a žádat o něj můžete hned od čtvrtka 1. dubna," uvedla ministryně.

Schváleno. Dalších až 30 000 Kč pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Nový kompenzační bonus až 1 000 Kč denně pokračuje a žádat o něj můžete hned od čtvrtka 1. dubna na webu @MinFinCZ. Slíbila to @financnisprava ?

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) March 29, 2021

Dopady bonusu na veřejné rozpočty za duben odhadla Schillerová na maximálně 9,9 miliardy korun, z toho na státní rozpočet 9,2 miliardy korun, na rozpočty obcí 0,5 miliardy a na rozpočty krajů 0,2 miliardy Kč. Ministryně dále uvedla, že podle zákona bude obcím a krajům na základě skutečného čerpání 80 procent kompenzováno.

Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Daň z příjmu fyzických osob je přitom tzv. sdílenou daní, kdy jsou její výnosy rozdělovány mezi státní rozpočet, kraje a obce.

Do dneška finanční správa vyplatila u nového kompenzačního bonusu pro podnikatele, společníky malých firem nebo pracovníky na dohodu 71.121 žádostí za 1,7 miliardy korun. Celkem správa eviduje 108.054 žádostí.

Zároveň správa zaevidovala k dnešku 814.150 žádostí o příspěvek 500 korun denně v souvislosti s podzimními vládními opatřeními. Dosud vyplatila 806.279 žádostí za 7,4 miliardy korun. Žádosti začala v tomto případě zpracovávat a vyplácet 16. listopadu. Správa rovněž vyplatila 5389 žádostí o podzimní kompenzační bonus žadatelům v úpadku za 53,8 milionu korun.

Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých firem mohli o příspěvek za první vlnu pandemie žádat do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil 500 korun denně. Finanční správa zpracovala přes milion žádostí od OSVČ, společníků malých firem a pracovníků na dohodu a vyplatila zhruba 22 miliard korun.

Související

Alena Schillerová

Vláda ANO a SPD? Podle Schillerové nepředstavitelné

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) uvedla, že si nedokáže představit, že by hnutí ANO po příštích sněmovních volbách vytvořilo vládu s hnutím SPD. Tento názor podle ní "začíná probublávat" i v celém poslaneckém klubu.

Více souvisejících

Alena Schillerová podnikatelé odškodnění

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy