Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem 66 miliard

V případě úplného embarga na dovoz ruských energií, zejména plynu a ropy, do zemí Evropské unie by Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však i tak bylo zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu. Informuje Lukáš Kovanda.

Vyplývá to ze závěrů studie Rady pro ekonomické analýzy při francouzské vládě, která byla zveřejněna dnes.

Podle nejnovější, lednové prognózy Ministerstva financí ČR má letos tuzemský nominální hrubý domácí produkt činit 6617 miliard korun. Prognóza však počítala s nižší inflací, než jaká bude, což samo o sobě údaj podhodnocuje, a naopak nemohla ještě vzít potaz ekonomický dopad války na Ukrajině, takže čistě z toho důvodu je údaj pro změnu nadhodnocený.

Pokud se ale výsledný údaj k letošnímu výkonu české ekonomiky nakonec skutečně pohyboval kolem prognózované hodnoty, odpovídá jedno procento hodnotě zhruba 66 miliard korun. O tolik by tedy přišla v základním scénáři zmíněné studie česká ekonomika, pokud by došlo na úplné přerušení dodávek ruských energií do ČR. V přepočtu na jednoho dospělého obyvatele ČR je jedná o částku zhruba 7600 korun.

Relativně zvládnutelný dopad embarga na jednotlivé evropské ekonomiky (dopad na ostatní ekonomiky EU ke zachycen v grafech níže) vysvětlují autoři studie tím, že by podniky a firmy – a celá ekonomika – byly schopny dokonce už v poměrně krátkém období nahradit stávající zdroje energií jinými. Dokázaly by také náležitě přizpůsobit svoji výrobu, ať už meziproduktů či finální produkce. Autoři vychází z historické zkušenosti, kterou velmi silné ekonomické šoky, jež nastaly po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima nebo při prvotním propuknutí pandemie covidu před dvěma lety v Číně. Firmy a celá ekonomika jsou podle autorů studie schopny se poměrně rychle přizpůsobit, a minimalizovat tak dopad šoku. I když je nahrazení novými zdroji energie nebo přenastavení výrobních procesů jen částečné, výrazné snižuje negativní dopad šoku, ať už je jím nehoda jaderné elektrárny, propuknutí pandemie nebo embargo na dovoz energií zcela zásadního dodavatele. 

Loňský schodek státního rozpočtu České republiky, který byl historicky rekordní, činil zhruba 420 miliard korun. Náklady úplného odpojení od ruských energií pro celou českou ekonomiku jsou tedy zhruba šestkrát nižší než tento schodek.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize plyn Rusko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy