Pandemie těžce zasáhla České dráhy, ztráty budou zřejmě až pět miliard korun

Ztráty Českých drah z letošních tržeb mohou dosáhnout až pěti miliard korun. Hlavní část škod tvoří výpadky příjmů z jízdného. ČTK to řekl mluvčí společnosti Radek Joklík. Odhad ztrát prohloubila podzimní vlna pandemie. Dráhy během ní, stejně jako ostatní dopravci, zrušily desítky spojů, obsazenost fungujících vlaků je navíc nízká. Stamilionové až miliardové škody mají i ostatní dopravci.

"Jde zatím o hrubý odhad," upozornil mluvčí ČD. Nejcitelnější je výpadek tržeb z jízdného. Například během jarní krize spadla poptávka cestujících oproti normálu na desetinu. Na podzim je zájem proti běžným počtům zhruba na pětině až čtvrtině. Dráhy proto zrušily na jaře i na podzim desítky spojů. S tím jsou spojeny i nižší úhrady od objednatelů dopravy. Vzrostly navíc i některé další výdaje. Podle společnosti se podařilo podniku snížit některé náklady, zdaleka to ale nevystačí na alespoň částečné pokrytí ztrát z jízdného. Dráhy tak upravily svůj dřívější odhad, kdy na začátku podzimu očekávaly letošní ztrátu kolem tří miliard korun.

Firmu zřejmě čeká také propouštění zaměstnanců. "Kdybych teď udělal jednoduchou trojčlenku a podíval se na příjmy a náklady v příštím roce, vyjde mi z toho, že musím propustit více než tisíc zaměstnanců skupiny Českých drah. Tak jednoduché to ale není," řekl Hospodářským novinám (HN) šéf Českých drah Ivan Bednárik. Celá skupina zaměstnává 23.500 lidí. V personálních nákladech je podle Bednárikova odhadu možné uspořit deset až 20 procent. "Vše je ale v jednání a je předčasné mluvit o konkrétních číslech," doplnil.

Ve ztrátě navíc podle HN skončí i některé klíčové dceřiné společnosti státního podniku. Mezi nimi také nákladní ČD Cargo, které je jinak ekonomickým tahounem státního dopravce.

V předchozích několika letech společnost hospodařila se ziskem, loni s 1,3 miliardy korun. Největší ztrátu za posledních deset let vykázala v roce 2013, dosáhla téměř dvě miliardy.

Letošní ztrátu drah příliš nesníží ani plánovaná podpora státu. Ministerstvo dopravy chce rozdělit 400 milionů korun mezi dopravce za linky, které si u nich objednává. Většinu z těchto peněz by měly dostat právě dráhy. Vedle toho chce stát komerčním dopravcům odpustit dvě třetiny z letošních poplatků za užívání železnice. V případě Českých drah by to znamenalo slevu kolem 80 až 90 milionů korun.

Současná krize už vedla ke změnám ve vedení státního dopravce. Bednárik se stal novým předsedou představenstva a generálním ředitelem podniku na začátku prosince. Nahradil Václava Nebeského, který se přesunul na post místopředsedy představenstva. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) krok odůvodnil nutností posílení finančního řízení společnosti v době krize. Nebeský podle něj nebyl typickým krizovým manažerem.

Velké ztráty evidují i ostatní dopravci, často v řádech vyšších stovek milionů korun. Leo Express nyní vyzval stát k větší podpoře dopravců, dosavadní je podle firmy nedostatečná. Dopravci navíc očekávají, že situace se bude s dalším zpřísněním vládních omezení dále zhoršovat.

Související

Více souvisejících

České Dráhy Ekonomika Dopravci Ivan Bednárik (ČD) železnice

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy