Za elektřinu si příští rok připlatí i firmy, zásadní vliv má růst cen na velkoobchodních burzách. Vyplývá to z dnešního vyjádření Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje. Regulovaná složka elektřiny na hladině velmi vysokého napětí tvoří 17 procent z ceny, u vysokého napětí to je 29 procent.
ERÚ očekává, že celková cena elektřiny pro firmy a podniky v příštím roce vzroste na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta.
Samotná regulovaná cena elektřiny firmám a podnikům na hladině velmi vysokého napětí v příštím roce klesne v průměru o sedm procent, na hladině vysokého napětí naopak mírně vzroste o 0,3 procenta, oznámil dnes úřad. U velkoodběratelů a středních odběratelů plynu regulovaná složka mírně klesne, v průměru o 0,1 procenta, uvedl ERÚ. Na ceny u elektřiny na těchto hladinách má vliv především podpora pro nové zdroje.
U plynu ERÚ u velkoodběratelů a středních odběratelů očekává nárůst celkové ceny v průměru o 65,2 procenta. Regulovaná složka ceny plynu tvoří u těchto odběratelů zhruba 14 procent. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
"Ten, kdo na novém ceníku zejména vydělal, jsou vysokoenergetické výrobny. Ty, které potřebují velmi vysoké napětí, budou na správu energetické sítě přispívat o celých sedm procent méně než doposud. Vedle covidového utlumení výroby toto lze částečně přičíst i snížení poptávky právě kvůli vysokým cenám energie," uvedl ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Firmy podle něj hledají energetické alternativy, citlivěji upravují načasování svých velkých odběrů okamžité ceně na burze v průběhu dne, a proto nezpůsobují síti tolik nákladů při vyrovnávání nabídky a poptávky v každé sekundě. "Proto budou moci platit méně. Ani tak jim však tato sleva nevykompenzuje nárůst ceny energie jako takové – která právě tyto vysokoenergetické výroby postihuje více než ostatní," dodal Bartoň.
Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste v průměru o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta. V celkových cenách se projeví přibližně dvouprocentním nárůstem u elektřiny, jednoprocentním u plynu. Další zdražení lidi čeká u neregulované složky ceny energie, do které dodavatelé energií promítají nákupy drahých energií na burze, uvedl ERÚ.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, pro příští rok se počítá s částkou 45,6 miliardy korun. Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. Pokud budou notifikovány a vládou aktivovány všechny podpory podle novely zákona o podporovaných zdrojích v průběhu příštího roku, bude nutné úměrně tomu navýšit státní dotaci na tyto podpory, jinak se náklady projeví značným nárůstem cen pro průmysl. S navýšením dotací ze státního rozpočtu současná vláda po aktivaci podpor počítala.
"Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl již dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v České republice vyplaceno přes 430 miliard korun.
Související
Chcete levnější plyn či elektřinu? ERÚ spustil srovnávač nabídek
Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?
Elektřina , Energetika , Energetický regulační úřad , firmy
Aktuálně se děje
před 13 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 1 hodinou
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 4 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 5 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil